Co máte se svou postavou, Martou, společného?

Má podobný vnitřní náboj jako já. A taky humor. Karamboly, které ji potkávají, bere s obrovským nadhledem. Což je ohromný. Taky obě fandíme mužskejm.

Co byste se od ní případně chtěla naučit, je-li něco takového?

Ten nadhled. Potřebovala bych být přesně taková, jaká je Marta celá. Ona je totiž ještě o víc tolerantnější a asi moudřejší než já. Kdybych na tom byla takhle, dopadla bych možná v soukromém životě líp. Marta je zkrátka ženská do nepohody a protože si přála mít syna, rozumí si tak dobře se zetěm.

Vašeho zetě hraje Jiří Macháček, s nímž jste se sešla před kamerou poprvé. Jaký je parťák?

Ohromný. Moc se na to natáčení těším. Je velmi inspirativní herec, hrajeme spolu poprvé – a já doufám, že ne naposled.

Jak vám sedí celý tým a režisér Jiří Vejdělek? Vyhovíte si v humoru?

Rozhodně! Dělala jsem s ním už jeho absolventský film na FAMU Sladkosti. Pak jsme kolem sebe dlouho kroužili a já se s ním pořád ne a ne před kamerou sejít, i když jsem si to moc přála. Ale měla jsem nejrůznější pracovní povinnosti jinde. Teď to konečně klaplo a já jsme strašně ráda. V humoru si skvěle rozumíme – Muži v naději mají přesně tu porci tragikomedie, jakou mám ráda. Jsou tam vršky i spodky, není to jen zábava pro zábavu.

Co váš čeká o svátcích? Budete mít vánoční představení v divadle?

Kdepak. Jen do Vánoc. Rozvrhli jsme si v divadle záměrně termíny hraní takhle, abychom si užili svátky doma. Budu hrát ve dvou hrách Neila Simona. Mimochodem, jeho humoru se hodně blíží právě scénáře a úhel vidění Jirky Vejdělka – což je pro něj, myslím, velký kompliment. Ty hry se jmenují Drobečky z perníku a Poslední ze žhavých milenců – tam je to dokonce trojrole, kterou hraju po boku Petra Nárožného. Krásná komedie, kde máte slzy na krajíčku a přitom se člověk musí smát. Patří k věcem, které si na jevišti opravdu moc považuju. Jsou to pro mě malý skvosty.

Vánoce trávíte doma?

Ne ne. Jedu s oběma syny do italských Dolomit, kam pravidelně jezdíváme lyžovat. Je to náš společný koníček, kterého mi kdysi předal můj táta a já jej zase předala synům. Od svých dvou let oba lyžují, já s nimi, jsou to takové naše hezké zimní rituály.