Hra z pera amerického dramatika Marka St. Germaina přivádí na jeviště profesora s autismem a jeho učitelku tance, životem zdevastovanou ženu. Za normálních okolností by se ti dva nikdy nesetkali, nikdy by si nerozuměli a nestali se blízkými lidmi. Okolnosti tomu ale chtěly jinak.

„Autor dává dohromady dva životní outsidery a s velkým pochopením i nadhledem sleduje jejich neobratné pokusy porozumět si. Skvělá Germainova práce se žánrem, kdy jsou velké lidské příběhy vyprávěny s velkým smyslem pro humor, předurčila tuto hru pro naše jeviště,“ říká režisér inscenace a umělecký šéf divadla Pavel Ondruch.

PROPOJENÍ DVOU SVĚTŮ

Pro účinkující se jedná jak sami potvrdili o zajímavé herecké úkoly. „Pro mě má tato hra terapeutické, katarzní účinky. Člověk skrz ni může získat návod na to, jak se vyléčit,“ uvádí Petra Nesvačilová. „No, vyléčit… V případě autistů se nelze bavit o nemoci. Mají jiné myšlení než my, kteří Aspergerovým syndromem netrpíme, čímž se ve společnosti dostávají do jakési izolace. Ve hře se ale ukazuje, že když se tyto dva světy propojí, vzájemně se něco dozvědí a naučí. A díky tomu mohou mít kvalitnější, bohatší a veselejší život,“ navazuje Miroslav Táborský.

Při přípravě na svou roli se nechal inspirovat knihou O kolečko míň (můj život s autismem), jejímž autorem je Čech Josef Schovanec, žijící ve Francii. „Je to úžasný člověk, autista, který v knížce popisuje svoje myšlení a život vůbec.

Velmi mě zaskočilo, že se ho ještě na přelomu tisíciletí pokoušeli ve Francii vyléčit pomocí psychofarmak, což ho málem zabilo. Je vlastně trošku kopií mé postavy dosáhl vysokoškolského vzdělání, přednáší a míra autismu je u něj zhruba stejná. Takže klíč k tomu, jak najít jeho myšlení, jsem se snažil okoukat z jeho popisu. Je štěstí, že mi manželka podstr- čila jeho knihu pod stromeček,“ doplňuje Táborský. Divadlo Ungelt se termíny premiéry přiblížilo ke Světovému dni porozumění autismu, který připadá na 2. duben.