Hra o miliardářce Claiře Zachanassianové, která se po mnoha letech vrací do zkrachovaného rodného města Güllen, měla premiéru v roce 1956 v Cury- chu a brzy dosáhla světového úspěchu. U nás ji poprvé uvedlo pražské Divadlo ABC v roce 1959 v režii Miroslava Horníčka a v hlavní roli s Jaroslavou Adamovou.

V dalších rolích:
Denny Ratajský, Petr Kostka, Václav Svoboda, Jiří Maryško, Eva Režnarová, Zuzana Vejvodo- vá, Marek Holý, Aleš Procházka

Na jeviště vinohradského divadla vstoupila tato „tragická komedie“ v roce 1964 v režii Jaroslava Dudka byla Clairou Antonie Hegerlíková (alternace Lída Vostrčilová) a jejím bývalým milencem, güllenským kramářem Illem Čestmír Řanda. Roku 1996 pak tyto postavy ztvárnili (v režii Vladimíra Strniska) Jiřina Jirásková a Josef Vinklář. „Třetí naše ‚Návštěva‘ bude již osmadvacátou inscenací hry v českých divadlech,“ uvádí ředitel Divadla na Vinohradech a představitel Illeho Tomáš Töpfer.

Proč jste se rozhodli uvést hru právě teď?
Právě proto, že poslední inscenace s Jiřinou Jiráskovou byla na repertoáru našeho divadla před pětadvaceti lety. Myslím, že si i další generace zaslouží setkat se s touto klasikou a pokladem světové dramatiky. Na své aktuálnosti hra nic neztratila. Naopak. Myslím, že v současné době rezonuje ještě aktuálněji než kdykoliv předtím.

Co byste řekl k inscenačnímu pojetí Jana Buriana? Zdá se, že se mu na Vinohradech líbí režírovat vzpomeňme Goldmanova Lva v zimě, který je stále na repertoáru, či dřívější Uhdeho Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl.
Jan Burian se na Vinohrady vrací režírovat jednak proto, že zde byl v minulosti uměleckým šéfem a režisérem, a také proto, že ve svém mateřském Národním divadle činohru nerežíruje. Krom toho se zde mezi námi cítí velice dobře. Soubor ho má rád a rozumíme si. To však je otázka spíše pro něj. Co se týká inscenace, myslím, že budou diváci překvapeni. Je to velké jevištní dílo, ve kterém se sejde více než šedesát účinkujících.

Během vaší čtené zkoušky Jan Burian zdůrazňoval, že hra je sociální experiment na občanech, na slušných lidech. Jak se vám hercům s tímto vědomím zkouší?
Jde o silný příběh o „slušných obyčejných“ lidech malého, provinčního městečka, kteří se nakonec stanou součástí „kolektivní viny“. Pracujeme společně na silném tématu, které v té či oné podobě známe, potýkáme se s ním. Žijeme ve světě, kde si takové otázky často klademe.

Ztvárňujete milence Dagmar Havlové, s níž se potkáváte i v jiném už zmíněném „velkém kusu“ Lev v zimě. Jak byste vaši souhru popsal? Umíte se třeba ještě herecky překvapovat?
Nevím, jestli „překvapovat se“ je ten správný výraz. Rozhodně se dokážeme vzájemně inspirovat. Ta souhra je něco jako horolezecký výstup. Musíte mít vzájemnou důvěru, že vás ten druhý dokáže jistit a že se na něj můžete spolehnout. Myslím, že se nám to zatím daří, i když v Návštěvě staré dámy je ten náš vztah, jako postav, plný zrady a pomsty.

A na jaké další novinky diváky v této sezoně pozvete?
Hned po premiéře Návštěvy staré dámy začíná umělecký šéf Juraj Deák zkoušet klasickou shakespearovskou komedii Jak se vám líbí. Premiéra bude před Vánoci. Dále chystáme Dykovo Zmoudření Dona Quijota a Jan Vedral píše pro naše divadlo adaptaci Českého románu Olgy Schein- pflugové, na což se velmi těším. Navíc obnovujeme premiéru Hašler od Pavla Kohouta, který měl „technologickou“ přestávku. Zavinila ji havarijní odstávka naší jevištní techniky, kterou bychom měli v příštích letech vyměnit za novou a funkční. Rekonstrukce možná započne v roce 2022 nebo 2023.