Filip Bařina a Vincent Navrátil. Ve zdejším divadle oba hostují v roli dvanáctiletého chlapce Charlieho ve hře Marvinův pokoj, kterou tu režíruje legendární Helena Glancová.

Pěkně od začátku, jak jste se k roli Charlieho dostali?

V. N. Paní režisérka Helena Glancová přišla k nám do školy na hodinu herectví s tím, že mezi šestnáctiletými kluky hledá někoho, kdo ztvární dvanáctiletého Charlieho. A zrovna když přišla, vyšetřovala tam paní zástupkyně, kdo rozbil to umyvadlo… a to jsem byl samozřejmě já. Pak přišla otázka, kdo šermoval tím věšákem… a to jsme byl taky já. Takže si paní režisérka udělala obrázek, že jsme taková dětští grázlíci…

A měla pravdu?

F.B. Vlastně asi jo. Ale musím říct, že když jsme si tu roli přečetli, tak ani jeden z nás neměl tušení, jak to pojmout. Jsou tam věci, které úplně nejsou pro náš věk… Je nám šestnáct, takže je místy těžké hrát dvanáctiletého výrostka. Ale máme super rekvizity, které hrají s námi a občas trochu i za nás. Mimochodem vtipné je, že jsme ze všech herců absolutně nejvyšší.

Překvapilo vás, že si vybrala zrovna vás dva?

Popravdě ani ne, protože když jeden z nás vyhraje nějaký casting (máme už za sebou totiž nějaké filmové zkušenosti), tak vždycky vezmou i toho druhého. Herecky si zkrátka sedíme, jsme naladěni na stejnou vlnu, do určité míry jsme si možná i podobní, ale hlavně se doplňujeme.

Jaká je role Charlieho?

V.N. Je to zajímavá a podle mého názoru i těžká role tím, že vlastně není ničím charakteristická. Musíme tam toho hrát strašně moc, a zároveň vlastně vůbec nic.

F.B. Je těžké herecky přemýšlet nad pocity dvanáctiletého kluka. Na druhou stranu, když máme na sobě kostým, jsme namaskovaní a já vypadám s prominutím jako debil, tak si říkám: jo, to je ono!

Na co se nejvíc těšíte?

V.N. Já se strašně těším na premiéru. Zkoušeli jsme opravdu poctivě, dřeli jsme, a myslím, že se nám to trápení vrátí s potleskem diváků. To musí být úžasné a já se pátku nemůžu dočkat.

A jaké filmové zkušenosti už máte za sebou?

Točili jsme s Vítem Olmerem film Lehká jako dech pro Českou televizi, a také jsme si zahráli v několika epizodkách populárního seriálu Vyprávěj. A všude jsme zatím byli spolu…

Vincente, vaše maminka Veronika Žilková vás taky učí, jaké to je?

V.N. Hrozné! Jedním slovem hrozné. Jestli si někdo myslel, že mám díky tomu nějakou protekci, tak po jediné hodině herectví s mámou mě asi spíš začal litovat.

F.B. To je pravda. Paní Veronika je hodně energická dáma, a když někdo něco zkazí, tak ho seřve. A když něco zkazí Vincek, tak ho megaseřve a ještě mu dá přes hubu (smích).