Podle dramaturga Jana Vedrala se fraškovité situace komedie odvíjejí z milostného trojúhelníku, tvořeného krásnou ženou mezi dvěma muži. „Svému milovanému manželovi nasazuje krásná Josefina parohy. A to ne jen tak s kdekým, ale rovnou s jeho mladším bratrem," uvedl.

Příběh je situován do začátku 19. století a obnovené monarchie, do času, kdy se s vojskem mstivě vrací císař Napoleon z vyhnanství na Elbě. A tak se ve frašce plné převratů střídavě zmocňují moci královský komisař a císařský plukovník. Oba se dožadují loajality místního četnictva a kabátů k převlekům se málem nedostává.

Patří k tradici francouzské komedie, že lékaři všech specializací v ní slouží jako komické postavy. Zcela bezcitně s nimi zachází Moli?re například ve slavném Zdravém nemocném. „Působí tedy dost paradoxně, že právě lékař – zubař a dramatik Pierre-Aristide Bréal (1905–1990) – se hlásí k Moli?rovi jako ke svému vzoru," řekl Vedral médiím.

Husaři

Popularitu mu zajistili Jan Werich a Miroslav Horníček, když v roce 1956 uvedli v divadle ABC jeho komedii Husaři. Zatímco Husaři se dočkali řady dalších nastudování, komedie Velká mela se objevila jen v někdejším Gottwaldově roku 1980, tři roky po své pařížské premiéře.

Bréal se narodil roku 1905 v Bretani jako syn venkovského lékaře. Už jako patnáctiletý napsal veršovanou divadelní hříčku Roztomilý princ. Později překládal anglické básníky Shelleyho a Keatse, ale na divadelní kariéru nepomyslel. V roce 1926 přišel do Paříže, kde vystudoval zubní lékařství.

Jeho divadelní dráha začala dramatem Tři kamarádi, zabývajícím se životem předválečné bohémy. Světový úspěch mu vydobyla hra Husaři. Bréal ale dal ve svém životě přednost jistému povolání zubaře před nejistým povolám dramatika. Komedie Velká mela byla uvedena v roce 1977, až do své smrti v roce 1990 už Bréal žádný další dramatický text nezveřejnil.