Plán na vybudování stálé scény pro Německý divadelní spolek se zrodil v roce 1883. Na vypracování architektonického plánu budovy, jejíž stavba byla financována prostřednictvím sbírek, se podílel mimo jiné autor vídeňského Burgtheatru Karl Hasenauer.

Po svém otevření počátkem roku 1888 se Nové německé divadlo vypracovalo mezi kulturní instituce mezinárodního významu. Mezi výjimečné umělecké osobnosti, které v něm vystupovaly, patřili například dirigenti Gustav Mahler či Richard Strauss, ale také legendární zpěvák Enrico Caruso.

Státní opera slaví 125 let existence.

Nové německé divadlo bylo v provozu až do konce září 1938, kdy divadelní spolek vypověděl všechny smlouvy a prodal divadelní budovu československému státu. Za okupace v něm pouze příležitostně hostovaly některé německé soubory.

Po skončení války dostal scénu k dispozici soubor Divadla 5. května. V roce 1948 však byla připojena k Národnímu divadlu a krátce poté změnila název na Smetanovo divadlo.

Dvě desetiletí trvající éra nově získané nezávislosti, která odstartovala v roce 1992, skončila pro Státní operu Praha počátkem loňského roku. Tehdy se i přes velké protesty části umělců a kultury milovné veřejnosti znovu spojila s Národním divadlem.