„Byl hercem všestranného talentu. Dokázal vyniknout jak v postavách negativních či rozporuplných, tak i množství postav komických, jejichž naladění dovedl spolehlivě přenést do hlediště,“ řekl ředitel NDM Jiří Nekvasil s tím, že diváci měli Stanislava Malého velmi rádi.

Sladký život – role Marcellova otce (v popředí sedící Stanislav Malý, spolu s ním Marcell – klečící Jan Hájek).Zdroj: Archiv NDM
Sladký život – role Marcellova otce (v popředí sedící Stanislav Malý, spolu s ním Marcell – klečící Jan Hájek). Foto: Archiv NDM

„Dlouholetý výborný kolega, kamarád, který nezkazil žádnou legraci, i když byl jejím terčem. To byl Standa Malý. Prostě fajn chlap,“ vzpomíná Tomáš Jirman, který stál na jevišti po boku Stanislava Malého mnohokráte.

Připomněl alespoň jednu z rolí nastudovanou na konci sezóny 1989/1990: „Standa Malý tehdy hrál Bumbula ve hře Pavla Kohouta August August, august. A vybavuje se mi jedna z Bumbulových typických replik. ,Hulá, hulá, zase mám sukces!“ Tomáš Jirman tehdy ztvárnil ve hře klauna Augusta, který má sen – drezúrovat lipicány.

Stanislav Malý se narodil 3. dubna 1933 v Jihlavě a divadlo začal provozovat záhy spolu s Bořivojem Navrátilem a Lubošem Hrůzou ve skautském oddíle. Účinkoval v ochotnickém spolku Klicpera a rozhodl se pro studium herectví na brněnské JAMU. Do prvního angažmá nastoupil v Beskydském divadle v Novém Jičíně, následně přešel do divadla v Hradci Králové, kde ztvárnil některé role ve hrách Williama Shakespeara – Puka, Hamleta i Romea.

Do ostravského činoherního souboru nastoupil v roce 1961 a ve zdejším angažmá setrval až do roku 1999, jako host se v inscenacích objevoval až do roku 2006. Za dobu svého uměleckého působení ztvárnil přesně 160 rolí nejrůznějších charakterů. Kromě rolí ve hrách Williama Shakespeara namátkou zmiňme Václava (ve hře Václava Klimenta Klicpery Krvavé křtiny), Kudrjáše (v dramatu Bouře Alexandra Nikolajeviče Ostrovského), Andreje Prozorova (v Čechovových Třech sestrách), Kláska i Brahu v Jiráskově Lucerně, solicitátora Vítka (Věc Makropulos Karla Čapka), Matěje Šumbala z Našich furiantů Václava Stroupežnického, Pana de Rénal v přepisu Stendhalova románu Červený a černý, Ljapkina-Ťapkina v Gogolově Revizorovi, Kobyho (Návštěva staré dámy Friedricha Durrenmatta).

Jeho poslední rolí v ostravském divadle byla postava Marcellova otce v adaptaci Felliniho Sladkého života (rok 2006 v režii Pavla Hradila a dramaturgii Ladislava Slívy, foto z inscenace).

Šárka Swiderová