„Z knihy Žítkovské bohyně se stal rázem bestseller. Jsem velice ráda, že se nám podařilo s Kateřinou Tučkovou dohodnout, abychom mohli adaptaci jejího díla uvést jako českou premiéru," uvedla umělecká šéfka divadla Hana Mikolášková.

Fenomén Kopanic a žen, které bohovaly na Žítkové, je podle umělecké šéfky stále živý. „Jedná se o regionální tematiku, která lidi zajímá. Stále žijí pamětníci bohyň na Žítkové a román Kateřiny Tučkové je poctou těmto výjimečným ženám," dodala Hana Mikolášková.

Na okraj Lenky Kašparové

Čarodějnice nikdy nevymřou

Magie a kouzla vždy probouzely fantazii mnohých lidí. Možná právě proto budí román Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně takovou pozornost. Osud žen, které léčily pomocí bylinek a k zaříkávání přírodních sil využívaly starobylou moc matky Země či možná také vlastních nadpřirozených schopností, hltají tisíce nadšených čtenářů.

Dá se očekávat, že také divadelní prkna promění vděčný literární námět v hojně navštěvovanou podívanou. Smrt a upalování čarodějnic lákají představivost diváka podobně jako sex na filmovém plátně. Hledíme na smrt a říkáme si, že to bylo dávno. Čarodějnice přece upalovali ve středověku. Příběh Kateřiny Tučkové ale zasahuje až do dvacátého století. StB tehdy čarodějnice už neupalovala. Její paleta mučících technik a nástrojů však zůstala i tak poměrně pestrá. Praktiky estébáků možná dnes pohřbil čas. Každá doba si ale bohužel najde své čarodějnice, které „musí" vykořenit z normální společnosti. Mění se jen způsoby, jak toho dosáhnout.