38letý Elan Neuman Fessler přijel do Česka v roce 2007. Na Fulbrightovo stipendium tu studoval architekturu a urbanismus. O rok později se z Prahy přestěhoval do Hoštky na Litoměřicku. Dnes pendluje mezi ní, Děčínem a Prahou.

Proč zrovna malinkatá Hoštka? „Na jednu stranu to byla úplná náhoda,“ říká Elan. „Neměl jsem tady žádné rodinné kořeny. Ale když jsem se sem přestěhoval a naučil se česky, mám pocit, skoro jako bych se tady narodil. Je to krásné, malé městečko. Cítím se tady dobře a je odtud i dobré spojení do Prahy i okolí,“ dodává architekt. Ten ještě v USA a nějakou dobu i v Česku spolupracoval s několika architektonickými studii v New Yorku, Pittsburghu a Praze. Teď v metropoli učí teorii a design architektury v mezinárodní škole ARCHIP a začíná budovat vlastní ateliér.

Hlavní cena v losování Omaze Million Pound House ve Velké Británii.
Dům snů za sto milionů lze získat za pouhé tři stovky

Když má vypíchnout něco z dosavadní praxe, zmíní práci na hošteckém rodinném domě na náměstí. Návrh ocenili i odborníci, Elan za něj v roce 2017 získal Českou cenu za architekturu za práci s denním světlem v interiéru. „Hlavní koncept toho domu je ale spojení s místním kontextem,“ tvrdí architekt. „Je to moderní dům, ale zároveň má silný vztah k regionální tradici. Ta dřevostavba používá techniky starých dřevěných konstrukcí, ale má moderní interiér. Exteriérem reaguje na různorodý kontext okolních domů, proto nemá čistě obdélný tvar,“ ukazuje Elan.

Právě náhodné nesrovnalosti starých domů ho inspirují. K designu současných budov se snaží připojovat gotické, barokní i moderní charakteristiky. Stará architektura podle něj může koexistovat s novou. „Pro architekty je to výzva. Musí se vypořádávat i s tím, jak do interiéru dostat co nejvíc denního světla,“ popisuje s tím, že zájemci o nové bydlení často upřednostňují katalogové domky před originálními návrhy. „Praktičnost a financování je samozřejmost, ale nemusí nahradit poezii ani umění. Práce architekta není něco navíc. Je nekonečně možností, jak vytvořit prostor, a stojí za to hledat tu nejlepší,“ myslí si Elan.

Vyjde mu kniha o pražské architektuře

Kromě souběžné práce na rekonstrukcích několika bytů v Praze a na návrzích domů v regionu se také průběžně hlásí do zdejších veřejných architektonických soutěží. Například před dvěma lety se ucházel o úpravu zázemí pod děčínskou Via Ferrata.

Podle údajů Českého statistického úřadu se domy na bázi dřeva podílely na budování nových objektů v roce 2020 skoro pětinou.
Čtyřicátníci chtějí stavět ze dřeva, mladší fandí cihlám a betonu

Naposledy se s portfoliem hlásil do soutěže o novou podobu muzea ghetta v Terezíně. Věnuje se ale také výuce mladých architektonických talentů a teorii. Nedávno dokončil s kolegou z University Tongjí v Šanghaji knihu o tisíciletí pražské architektury.

„Je velmi teoretická, ale srozumitelná i pro laiky. Měla by vysvětlit komplexnost historie pražské architektury i těm, kteří ji tolik neznají,“ věří Elan. V podobném duchu ostatně také navrhuje. „Snažím se integrovat komplexitu, teorii, paměť a současný design v jednoduše přístupném řešení,“ uzavírá architekt.