Zeleň a oáza klidu na okraji velkoměsta. To byly důvody, proč si manželský pár se dvěma dětmi koupil starší řadový domek v pražských Bohnicích. Architekty Vojtěcha Hyblera a Davida Dvořáka pověřili, aby objekt se špatnou dispozicí, nedostatkem obytného prostoru a nefunkční dvojgaráží na zahradě proměnili v moderní bydlení se saunou, tělocvičnou a vinným sklepem.

Podle dohledaných podkladů byl prapůvodní dům postaven ve třicátých letech dvacátého století, dost mu však ublížila necitlivá renovace v sedmdesátých letech. Tehdejší majitel objekt kompletně přestavěl podle svých finančních, technických a materiálových možností.

Původní rodinný dům měl sedlovou střechu s výrazným vikýřem do ulice a malý nepraktický přístavek s hlavním vstupem a koupelnou směrem k průjezdu.

„Bydlet se dalo jen v přízemí, dispozice však byla kvůli různým přístavkům a chodbám zbytečně komplikovaná a nepřehledná. Zkrátka takový labyrint. Podkroví bylo víceméně neobyvatelné, dřevěný strop shnilý,“ rekapitulují stav před rekonstrukcí architekti. „Sklep byl hodně vlhký. Při předchozí přestavbě totiž podlahu zabetonovali, tudíž zdivem vzlínala voda.“

Nábytek z vraků starých lodí:

Budoucím obyvatelům chyběla v řadovce se zastavěnou plochou 108 metrů čtverečních zásadní věc – dostatek prostoru. Ani urbanistické řešení nebylo nejšťastnější. Přízemní rodinný dům postavili tehdejší majitelé na nároží, takže sousedí s dalšími řadovkami, které však během přestaveb vyrostly o další patro. V uliční frontě proto působil svým měřítkem spíše jako přístavek, střízlík a svým měřítkem neadekvátně ukončoval souvislou řadu domů.

Zbyly jen obvodové zdi

Před Archportem stálo komplikované zadání s mnoha omezeními. „Průzkumem jsme zjistili, co má smysl z původní zděné konstrukce zachovat a co odstranit. Nakonec zbylo jen obvodové zdivo v přízemí. Všechny vnitřní příčky se vybouraly,“ rekapituluje Votěch Hybler. Stavební úpravy se pochopitelně týkaly i podkroví. Aby tam mohlo vzniknout ložnicové podlaží, museli jsme strhnout prohnilý dřevěný strop a nahradit ho betonovým. Nejmarkantnější změna se týkala správné velikosti domu při pohledu z ulice.

To nejjednodušší řešení – zvednout krov – nepřicházelo v úvahu. „Původně jsme chtěli dát našemu domu velikost, stejnou, jako mají sousední domy. Jenže jsme se nedokázali dohodnout s vlastníky sousedního objektu, kteří trvali na zachování okna ve štítové stěně,“ vysvětluje Vojtěch Hybler.

Nezbylo než vymyslet jiné řešení, jak výškově navázat na římsy okolních domů. Aby objekt svými proporcemi odpovídal navazující zástavbě, rozhodli se proto architekti zakončit blok řadovek nárožním hliníkovým vikýřem, který výškově navazuje na římsy sousedů. „Kompozice nárožního prvku jsme doplnili o plechovou římsu, v níž je schován okapový žlab. Zbytek domu je omítnutý světle šedou tenkovrstvou omítkou, sedlová střecha je opláštěna betonovými střešními taškami zinkově šedé barvy,“ vysvětlují.

Zdařilá proměna chalupy v Podkrkonoší:

Vzhledem k rozsahu a náročnosti stavebních změn bylo třeba zvážit i možnost kompletní demolice a vybudování novostavby na půdorysu původního objektu. „Diskutovali jsme o tom s investorem. Bylo by to jednodušší, levnější a rychlejší. Nový dům by však neměl viditelné stopy své minulosti, ztratil by duši, to klient nechtěl,“ potvrzuje David Dvořák.

Žlutá, bílá, šedá

K tomu, aby vzniklo plnohodnotné moderní bydlení pro čtyřčlennou rodinu s dostatkem prostoru, bylo nutné především maximálně zefektivnit dispozici, což znamenalo dům očistit, tedy zbavit přebytečných a nefunkčních přístavků, maximálně otevřít všechny obytné plochy a chodby omezit na minimum. V přízemí proto zůstala jen jedna. Hlavní obytný prostor, obývací pokoj spojený s kuchyní, nyní rodině nabízí velkorysých 50 metrů čtverečních a přímou návaznost na venkovní terasu a zahradu. V jeho těžišti a centru celé dispozice přízemí architekti umístili výrazný, barevně odlišený, tmavě šedý blok s krbem.

„Rozlehlý prostor opticky dělí výrazný překlad v místě, kde bývala nosná stěna. Upomínka na historii domu, která i díky betonové stěrce vymezuje jednotlivé obytné zóny,“ podotýká Vojtěch Hybler. Pracovna s oknem do zahrady je skryta za neviditelnými posuvnými dveřmi, které tvoří čtyřdílná knihovna, posuvná po stropní kolejnici s vodicím trnem.

Do nově vybudovaného obytného podkroví vede dubové schodiště. V patře jsou umístěny dvě ložnice, doplněné vlastními šatnami a nezbytným hygienickým zázemím. „Koupelna v podkroví je koncipována jako prostor pro relaxaci s minimem rušivých elementů,“ připomíná David Dvořák. Prostor dostalo i domácího fitness.

V interiéru domu přitáhne pozornost nábytek v teple žluté barvě, kterou mají majitelé v oblibě. Židle, schodiště ze suterénu do přízemí či knihovnu v této barvě, která zdobí i stříšku u vchodu, pumpu na zahradě a branku, architekti z Archportu doplnili neutrální bílou a šedou společně s přírodním dřevem na podlaze. Podle jejich návrhů byla vyrobena i část nábytku, například jídelní stůl, kuchyně či závěsné komody. Důležitou roli v celém domě má bujně rostoucí zeleň ve vestavěných nábytkových hranolových žardiniérách. Ideálním místem pro kvádrový „piedestal“ se stala schodišťová hala v podkroví, protože velké okno nabízí rostlinám dostatek světla. Daří se také zeleni, kterou vybral zahradní architekt Stanislav Hybler pro kuchyni v přízemí. Je umístěna v nice mezi severním oknem a pracovní kuchyňskou deskou.

Vinotéka ve sklepě

Výčet změn, kterými řadovka v pražských Bohnicích prošla, by nebyl úplný bez popisu proměny sklepa, ostatně zabírá třetinu plochy suterénu a s přízemím ho spojuje původní betonové schodiště. Vyrubáním staré betonové podlahy se podzemí zbavilo nadměrné vlhkosti ve stěnách a k soustavnému vysušování přispívá vzduchotechnika s rekuperací, vápenná omítka na zdech a půdovky (přenesené z půdy) na podlaze. Sklep se změnil v technickou místnost s plynovým kotlem, vzduchotechnickou jednotkou, zásobníkem vody a především vinotékou.

Místo bývalé dvojgaráže stojí nyní v rohu zahrady půvabný zahradní altán, dvorek s grilem a dominantním komínem, sauna a zahradní domek s kajutovým oknem. „Měřítko garáže bylo zachováno, jen jsme ho podpořili vertikálou komína, vytvářející dominantu zahrady. A střechu garáže jsme pro potěchu majitelů osázeli zelení,“ říká Vojtěch Hybler. Pro vozový park vytvořili venkovní stání z betonových tvárnic prorostlých trávou.

Archport

Studio ArchportKreativní přístav Archport, zabývající se architekturou, designem a grafikou, byl založen v říjnu roku 2013 dvojicí architektů Vojtěchem Hyblerem (na fotce vlevo) a Davidem Dvořákem. „Navrhujeme interiéry, domy, budovy i městské prostory. Základem naší práce je láska ke geometrii, jednoduchost a úcta ke kontextu,“ uvádějí architekti. „Při práci stavíme na čestnosti a důvěře ve vztahu s klientem a zodpovědnosti za kvalitu práce, její myšlenkové vyznění a řemeslné zpracování.“