Dopad na hospodaření domácností je tak drtivý. „Zatímco v roce 2012 činilo zatížení průměrného měsíčního čistého příjmu domácnosti splátko hypotéky 33,7 procenta, letos je to už 44,8 procenta,“ konstatoval Dalibor Šlajar, ředitel marketingu Skupiny Moneta.
Podle průzkumu, který si banka nechala zpracovat, tak 84 procent Čechů vnímá bydlení jako cenově nedostupné, což je dáno i nabídkou na trhu.
Nejdražší země
„Česká republika je v porovnání s okolními zeměmi nejdražší,“ uvedl Šlajar. Ilustroval to údaji společnosti Deloitte o tom, kolikanásobek ročního příjmu lidé dají za koupi sedmdesátimetrového bytu. V Česku je to 11,4násobek, v Rakousku desetinásobek. Na Slovensku je to podobné jako u našich jižních sousedů. Poláci pak dají za výše zmíněný byt 7,7 svých ročních příjmů.
Lidem s hypotékou navíc letos zkomplikoval situaci koronavirus a omezení s ním spojené. Jenom u této banky si splátky odložilo 45 tisíc lidí. Nejvíce z nich pracuje v restauracích a hotelích.
Ani výše zmíněné okolnosti ale Čechy od koupi nového bydlení neodrazuje. Průměrný měsíční počet nových hypotečních úvěrů je letos o třináct procent vyšší než loni. „Důvodem růstu je pokles úrokových sazeb u hypoték,“ míní Šlajarův kolega Tomáš Kostrhoun. Ty se podle něj blíží historicky nejnižším sazbám v historii, které byly v roce 2016.
Za rostoucím počtem úvěrů ale může být fakt, že vyřízení hypotéky a koupě bytu nějaký čas trvá a lidé, kteří si je berou, si to začali vyřizovat ještě před krizí.
