Eklektický styl bývá prezentován jako ideální styl pro kreativní osoby, jež se nechtějí nechat svázat jediným stylem. To je ovšem docela vznešená definice. Eklektický styl si totiž doma de fakto vytvoří každý, kdo si nemůže dovolit nakoupit veškeré nové vybavení v jednotném duchu a vychází z toho, co má k dispozici. Možná jste mladí a stěhujete se od rodičů do pronajaté nezařízené garsonky. V novém obydlí je jen nějaký podivný koberec a světla, u kterých se od 80. let vyměnily pouze žárovky. Od rodičů jste dostali starý gauč, berete si s sebou svůj počítačový stůl a postel, babička vám věnovala jakýsi porcelán a květinové závěsy. Váš skromný rozpočet vám dovolí možná tak konferenční stolek z bazaru a pár taburetů.

Zpočátku jste zklamaní. Ale pak začnete experimentovat s tím, co máte, a váš nový byteček dostává šmrnc. Zjistíte, že prvky z různých období nemusejí ve finále vypadat jako každý pes, jiná ves, když se vhodně umístí. Interiér je osobitý a má šmrnc.

Eklektický styl

K eklektickému stylu se ovšem přiklánějí i lidé, kteří už plně stojí na vlastních nohou a mohou si byt zařídit libovolně podle svého vkusu. Můžete mít naprosto moderní domácnost, ale někam chcete umístit staré harmonium, které jste zdědili po prarodičích jako rodinný poklad. Strýček - krajinář vám věnoval vlastnoručně namalovaný obraz jak vystřižený z 18. století a očekává, že si ho doma vystavíte. Nebo se vám líbí etnické prvky, ale zároveň nechcete, aby to u vás vypadalo jak v doupěti hippies.

Eklektický styl je tedy opravdu o kreativitě a osobním vkusu. Přesto tu existuje několik pravidel, aby interiér nepůsobil přeplácaně - například byste měli kombinovat maximálně tři různé styly a čtyři barvy. Jednotlivé prvky by měly být ve finále propojeny barvou nebo materiálem: na všechny dřevěné povrchy použijte lazuru se stejným odstínem, obrazy zarámujte do jednotných rámů, sladit budou potřebovat i textilie. Berte to však jen jako obecné vodítko - ve finále vše záleží na vašem individuálním přístupu.