Pitné vody ubývá: šedá a dešťová voda se dá využít i v bytových domech

Na úsporu vody se už dlouhodobě zaměřuje moderní vybavení koupelen; běžně dostupné jsou objemově menší vany, úsporné sprchové hlavice, sprchové šetřiče nebo baterie s úspornými perlátory, které omezují průtok vody na minimum při zachování tlaku. Staré toalety jsou postupně nahrazovány klozety s duálním splachováním, jež splachují pouhými 3 nebo 6 litry vody.

Zásadní úsporu pitné vody pak představuje využití šedé vody, případně vody dešťové. Tyto systémy se začínají uplatňovat i ve velkých městech, kde je spotřeba vody tradičně nejvyšší.

Zdroj: Skanska Reality Pro jaký účel spotřebují domácnosti nejvíce vody?

Úplně nejvíce vody v celém Česku spotřebují pražské domácnosti. Podle Pražských vodáren a kanalizací je to přibližně 107 litrů na osobu za den a od roku 2013 toto číslo stále roste. Například ve Zlínském kraji se spotřebuje o 32 litrů na osobu méně! Nejvíce vody se spotřebuje na osobní hygienu, a to asi 40 %, celá čtvrtina pak na splachování WC, 16 % na úklid, 10 % na vaření, pití a mytí nádobí, 5 % na zalévání a 4 % seberou ostatní aktivity.

Zdroj: Skanska Reality

Systém hospodaření s šedou vodou se přitom dá instalovat nejen v rodinných domech, ale také v domech bytových. Takový systém již více než rok funguje v projektu Botanica K od společnosti Skanska v pražských Jinonicích. V nainstalované technologii ve sklepě domu se shromažďuje voda z umyvadel, van a sprch, důkladně se přečišťuje, dezinfikuje a vrací zpět do oběhu pro účel splachování. Díky mechanickému, biologickému a chemickému čištění dosahuje přečištěná voda vysoké kvality. Systém je navíc připraven i na situaci, kdy by vody nebyl dostatek - v tom případě je doplněn zachycenou dešťovou či pitnou vodou.

Stejný systém, který šetří životní prostředí i peněženky obyvatel domu, bude zanedlouho instalován také v dalším připravovaném projektu od Skansky, v luxusní rezidenci Čertův vršek.

Zdroj: Skanska RealityRezidence Čertův vršek v pražské Libni využije systém pro hospodaření s šedou vodou

Zatímco na venkově můžeme nahánět dešťovou vodu do barelů a zalévat s ní zahrádku, na městských sídlištích se kapky deště nemají kam vsáknout a odtékají do kanalizace. Ideálním řešením jsou v tomto případě akumulačně retenční prvky s mokřadní zónou, které shromažďují dešťovou vodu ze střech. Voda se v příkopu přirozeně vsakuje, čímž průběžně doplňuje zásobu podzemní vody. Akumulovaná dešťová voda pak poslouží například k zalévání okolní zeleně.

Ukázkovým příkladem takového postupu je projekt Milíčovský háj. Voda, která se nestačí vsáknout či vypařit, je zachycena v rybníku s mokřadní zónou, odkud se odpařuje, a tím tak ochlazuje vzduch v blízkém okolí. Jezírko se navíc stává potenciálním domovem pro řadu rostlinných i živočišných druhů.