Jak na přesazování pokojovek? Tipy, jak na to jednoduše, správně a rychle

Jak vybrat květiny, které už o zmíněnou pomoc opravdu volají? Například specializovaný web Gardners doporučuje se skutečně ujistit, která pokojová rostlina si přesazení již zaslouží a která to ještě nepotřebuje. Případně se podívat do odborných knih, u kterých rostlin je to více než žádané.

Jak správně přesazovat pokojové rostliny:

„Pokud však uvidíte, že je substrát v květináči příliš světlý, ubývá, vystupují z něj kořeny, nebo je jednoduše znát, že rostlina strádá, neváhejte a pusťte se do výměny substrátu i květníku,“ uvádí se na webu Gardners s podtitulem „Pěstujte rostliny jinak“. Nicméně, stále se držme také rady, že i když je nejvhodnější dobou pro přesazování jaro a léto, pokud to rostlinka potřebuje nutně, je samozřejmé, že ji můžeme přesadit v jakoukoli roční dobu.

Jak správně vybrat substrát?

Je pravdou, že to, v čem v dnešní době pěstujeme pokojové rostliny v bytech, má pramálo co společného s hlínou. Základem substrátu pro pokojové rostliny je zpravidla rašelina, a to světlá a tmavá. Spolu s rašelinou tvoří substrát také rozsekané kořeny kapradin, kůra jehličnanů a polystyrénové vločky spolu s příměsí minerálů.

Například web Prima living radí, že využít můžete dva základní typy substrátů. „Prvním typem jsou substráty pro kvetoucí rostliny. Tento substrát se hodí pro africké fialky, fuchsie, bramboříky. Pro rostliny ozdobné listem se používá substrát pro zelené rostliny a palmy. Specifické rostliny – jako například kaktusy a sukulenty – mají pak své substráty,“ píše web Prima living.

Kupovat nebo namíchat?

Spousta lidí si pokládá otázku, zda substrát koupit nebo namíchat. Skutečnost je taková, že substrát je buď jednosložkový, nebo se skládá z více složek, které pokud správně namícháte, můžete ovlivnit prostředí pro růst kořenů rostliny. Hlavně tak ale můžete  rostlinám zajistit ty nejlepší podmínky pro jejich vývoj. 

Zahrada, která dokáže zabít. Mezi květinami či keři mohou být i jedovaté krásky

Specializovaný web Zahrádkářská poradna například varuje, že čistě kupovaný substrát má často spíše kontraproduktivní efekt. „Klasický kupovaný substrát je jako takový naprosto nevhodný, protože velmi rychle sléhává, ztrácí svoji vzdušnost a pak drží spoustu vláhy, což v žádném případě neprospívá kořenovému systému,“ píše Zahrádkářská poradna. 

Někteří z domácích pěstitelů proto sáhnou po výrobě substrátu podomácku s využitím několika složek, které zajistí perfektní vlastnosti a vhodné prostředí pro zakořeňování.

Co smíchat, aby měla rostlina vše potřebné?

Když zapátráme v odborných specializovaných knihách, určitě se dozvíme, co která rostlina nejvíce potřebuje. Namíchat ten správný substrát by pak neměl být již problém. Při míchání vlastního substrátu můžeme použít různé složky, ovšem podle toho, jakou kombinaci živin pro danou rostlinu potřebujeme.

Web Magazín speciálního zahradnictví sestavil seznam častých složek do substrátů, které by mohly vaší rostlině pomoci, a jejich základní funkce:

Rašelina – obsahuje vyvážené množství dusíku, fosforu i draslíku a odlehčuje půdu. Měla by být zastoupena v množství 30–60 procent.
Humus nebo kompost – obsahuje také NPK, přičemž dusíku a fosforu je zhruba o polovinu více než draslíku. Humus je těžší a hutnější než rašelina a mělo by ho být maximálně 30 %. Pokud bychom použili humus společně s rašelinou, neměl by být podíl těchto dvou komponent vyšší než 50 % substrátu.
Guáno – obsahuje vyšší podíl fosforu a draslíku a používá se jako hnojivo v podobě tablet nebo tekutiny.
Vermikulit – vermikulitem, který je nabitý minerály a stopovými prvky, můžete snadno a plnohodnotně nahradit současně perlit, písek a rašelinu. Jeho výhody spočívají v perfektním provzdušňování i zadržování vlhkosti.
Zemina – klasická zemina by měla tvořit zhruba 40–60 % substrátu.
Perlit nebo písek – lepší je perlit, který pomůže odlehčit substrát a zachovat ho vzdušným, aby ke kořenům mohl vzduch.
Kokosový substrát – znát ho můžete také pod názvem coco coir. Vyrábí se ze skořápek kokosových ořechů. Lze ho používat buď samostatně, nebo ho smíchat s dalšími substráty. 

„Základem většiny substrátů je kvalitní výživná zahradní zemina, která udrží potřebné množství vláhy po dostatečně dlouhou dobu. Zároveň je ale vzdušná a dobře propustná, aby nezůstávala po zálivce přemokřená, a má přibližně neutrální pH. Dalšími materiály pak můžeme určité parametry zeminy upravovat,“ doporučuje web iReceptář.

Přesazování technicky – jak na to? A jaký vlastně květináč?

Když vybíráme vhodný květináč pro svou rostlinu, je samozřejmé zohlednit hlavně její velikost. Obal, ve kterém je rostlina zasazena by neměl být příliš veliký, ani těsný. Rostlina by měla mít dostatek prostoru pro kořenový bal. Zároveň je ale nežádoucí i to, aby měla místa příliš mnoho, aby se bal nerozrůstal na úkor vrchní části a rostlina nezačala být povadlá. Existují ale i rostliny, které mají určitou těsnost rády, takže je dobré něco si o té své zjistit.

„Pokud vybíráte pro rostlinu obal okrasný, kdy rostlina bude zasazena v květináči plastovém a vy ji pouze vložíte do toho okrasného, zvolte vždy alespoň o dvě čísla větší. Jednoduše – pokud máte rostlinu o průměru 12 cm, kupte si pro ni květináč o průměru 14 cm. Tak budete mít jistotu, že se vám do něj vejde,“ píše specializovaný web Gardner.

Přesazování pokojových rostlin:

Při volbě materiálu květináče samozřejmě záleží pouze na vás, vašem vkusu a na tom, jak moc se vám hodí do interiéru. Některé materiály však mohou vaší rostlince výrazně pomoci a prospět.

„Jde především o propustnost daných materiálů, případně o samotnou technologii. Například terakotu zvolte v případě, že do ní usadíte rostlinu, která nemá ráda příliš vlhkosti. Lépe propustné jsou také květináče keramické a betonové. Plastové nádoby jsou naopak vhodnější pro rostliny vlhkomilné,“ píše web Gardner.

V neposlední řadě pak existují také samozavlažovací květináče, se kterými vám ubydou starosti se zaléváním, protože rostlina si potřebnou vláhu koriguje sama.

Pozor také na okrasné květináče, které ve skutečnosti vůbec nemusí být květináče, ale jsou pouhými obaly na květináč!

A teď k samotnému procesu přesazování. Jak na to? Nejdříve vyberte nádobu, kterou jste pro rostlinu určili, a směs pro přesazování. Rostlinu v původní nádobě zalijte a před přesazením ji nechte hodinu odstát. Pokud byla nádoba použita již dříve, ujistěte se, že je čistá a suchá. V případě, že budete přesazovat rostlinu do nové hliněné nádoby, namočte ji přes noc, abyste zabránili nasátí vody květináčem, a nikoli rostlinou, radí web Patálie. 

Poté je nutné rostlinu vyjmout z původní nádoby a jemně „podrtit“ kořeny, aby již nekroužily kolem kořenového balu nebo nebyly hustě zaplevelené. Do nádoby umístěte malé množství substrátu, aby po vložení kořenového balu byl vrchol mírně pod okrajem nového květináče. Poté přidejte další směs kolem kořenového balu a jemně zpevněte horní vrstvu tak, aby květináč byl vyplněný. Pozor na úplné „udusání“ – zabrání přísunu vzduchu i vody! 

Co dělat poté, až je rostlina přesazená?

Na závěr několik jednoduchých rad poté, co je již celý proces dokončený. Aby vaše rostlina prospívala, zkuste například starší kousky seříznout - vždy nad listem nebo pupenem. Přesazené pokojovky pravidelně zalévejte a chraňte před přímým sluncem. S hnojením začněte nejdříve až za pár týdnů. Do té doby si květina na nový květináč zvykne a pořádně se v něm zabydlí. 

Chcete mít zelený trávník celou sezonu? Pomohou vám k tomu tři nečekané věci

Tipů na přesazování a úpravu rostlin je skutečně nepřeberné množství a možná i vy už máte nějaký svůj soukromý. Nyní už snad v problematice přesazování tolik neplavete a jistě ani vaše rostliny neplavou například v množství přebytečné vody nebo staré zeminy!

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová