Když si před časem koupila pražská rodina chalupu v Podkrkonoší, jejíž původ sahá do první poloviny 19. století, bylo jasné, že celý objekt musí projít zásadní rekonstrukcí. Ke spolupráci přizvali majitelé architekty Jana Fouska a Daniela Pexu ze studia FADW. „S rekonstrukcemi historických staveb máme jako architekti dlouholeté zkušenosti, paradoxně však spíše s většími objekty,“ říká Jan Fousek.

Ve všech případech šlo ale o vnesení nového ducha do staré architektury, o snoubení nového a starého v různém poměru. Ze stejného principu vycházela i rekonstrukce podhorského stavení. „Majitelům se zalíbil hned náš prvotní nápad – celá koncepce úprav je postavena na prolínání starého a nového, na využití tradičních materiálů a tvarosloví soudobým způsobem,“ vzpomíná Jan Fousek.

Samozřejmým požadavkem klientů bylo dosáhnout v rámci stavebních úprav zvýšení kvality technického, technologického a materiálového řešení původního objektu i uživatelského pohodlí, které jim nabídne příjemně intimní, hřejivý, ale soudobě řešený interiér. Architekti proto zvětšili obytný prostor v přízemí o bývalou maštal a kůlnu a nově přistavěli podkroví. Původní vybavení nebylo s výjimkou vstupních dveří hodnotné, vnitřní prostory byly poměrně omezené a tvarově komplikované, proto architekti navrhovali do celého domu také nábytek na míru, který byl doplněn několika solitérními kusy volného mobiliáře.

Vytápění bylo navrženo teplovodní podlahové, o ohřev topné vody se stará tepelné čerpadlo vzduch – voda. Proces plánování proměny se vyvíjel od jednoduchého návrhu interiéru, úpravy dispozic, až k celkové přestavbě chalupy. Kompletní přestavba od vydání stavebního povolení až po dokončení realizace trvala lehce přes dva roky.

Světnice v přízemí, výhledy z podkroví

Projekt zachoval půdorysnou stopu původního stavení, jeho výškové uspořádání i základní materiálovou skladbu, což byla kombinace místního načervenalého pískovce, omítaných ploch původních zděných konstrukcí a dřevěný obklad svislými prkny. Původní omítanou část, směřující na východ, s repasovanými špaletovými okny a jednoduchou štukovou výzdobou doplňuje modernizovaná, dřevěnými prkny obložená část domu. Na západ se pak průčelí otvírá velkými prosklenými plochami. Z původní sedlové střechy ční pouze nový široký vikýř s pásovým oknem, které zlepšuje využití podkroví a rámuje pohled z interiéru na vrcholky stromů v okolí. Celou střechu i plášť vikýře pokrývá barvený hliníkový plech.

Ústředním místem domu zůstala velká světnice v přízemí, velkorysý společenský prostor, který poskytuje dostatek místa pro vaření, stolování a odpočinek všech obyvatel. Rozměrná atypická pohovka v odpočinkové zóně zároveň opticky odděluje část místnosti, kde je jídelní kout s masivním stolem a protáhlou kuchyňskou linkou. V přízemí jsou umístěny také dvě ložnice – rodičovská a dětská, v níž je částečně zachováno a přiznáno staré zdivo.

„Obě ložnice jsou přístupné přes společnou koupelnu, což byla daň původní dispozici a ústupek běžným standardům, který však klient bez problémů akceptoval,“ vysvětluje Jan Fousek.

V ložnici rodičů se, v návaznosti na vstup z koupelny, podařilo umístit i saunu. V přízemí se našlo místo také pro samostatná WC a potřebné technické zázemí. Dřevěné schodiště ve vstupní chodbě spojuje přízemí s nově vybudovaným podkrovím, kde vznikly dvě ložnice pro návštěvy, koupelna a herna. Celý prostor propojuje chodba, která slouží jako knihovna a místo pro příjemné posezení s panoramatickým výhledem do okolní krajiny.

Načervenalý pískovec, dubová dýha

Stejný cílený kontrast moderního a starého, tradičních i nových materiálů jako je v exteriéru se stal nosnou ideou také při řešení interiéru. V původní, historické části domu v přízemí převažují tmavší materiály a povrchové úpravy ploch i nábytku. Na stěnách jsou tradiční štukové točené omítky, interiérem prostupují i dobové kamenné detaily načervenalého pískovce.

„Původní vnitřní kamenné ostění dveří se stalo díky své načervenalé barvě prvkem, který výrazně ovlivnil barevné a materiálové řešení v přízemí. Kvůli sladění s ostatními prvky interiéru jsme tónovali barevnost dřevěné dýhy s pomocí několika vrstev různých barev olejů a kombinovali neutrální šedé a bílé odstíny barvy laků,“ říká Jan Fousek.

Načervenalé dlaždice s „patchwork“ vzorem se nakonec po dlouhých debatách objevily i za kuchyňskou linkou a vztah k původní barevnosti kamene podpořila i červenošedá pracovní deska z umělého kamene. Architekti využili dřevěné podlahy v kontrastu s hladkými lakovanými plochami. Kovové masivní prvky nábytku doplňují měkké polstrované části. Použitá dlažba a načervenalý obklad tvoří ideový můstek k původním červeným pískovcovým ostěním i venkovním dlažbám a soklům.

Štukové, ručně dělané omítky v původní části jsou vyváženy hladkými bílými plochami stěrek v podkroví. Nové od původního odděluje i barva zařízení. Spodní podlaží je záměrně provedeno v tmavším, zemitějším odstínu dýh i lakování, podkroví je naopak barevně "lehčí", ve světlých tónech běleného dubu a bílém laku.

Stejně jako podlahy byly také dřevěné prvky na nábytku záměrně upravovány. „Chtěli jsme dosáhnout rustikálního naturalistického, až hrubého vzhledu bez použití tradičních zdobných prvků a „kudrlinek“, proto jsme cíleně vybírali dubové dýhy s výraznou kresbou, s lokálními změnami v odstínu, s výraznými suky,“ popisuje Daniel Pexa. Tento vzhled docílili použitím surové dřevěné švartny („tlustá“ dýha), která nese stopy po průchodu katrem – otlaky od kovových válců, které podávají dřevo k listům pily a úpravou několika vrstvami barevných olejů. Ozvláštňujícím prvkem jsou detaily, které připomínají řešení, využívaná v podhorských staveních v minulosti. Objevují na nečekaných místech - větrací otvory pro lednici, členění hladkých ploch dveří gravírovaným vzorem, který evokuje tradiční konstrukční řešení dveřních křídel.

Architekti Pexa, Fousek, MartínekFADW
Zakladatelem ateliéru je Ing. arch. Jan Fousek (1974), jeho spolupracovníky jsou Ing. arch. Daniel Pexa (1980) a Ing. arch. Tomáš Martínek (1982).

„Snažíme se architekturu vnímat vždy v kontextu místa, doby, funkce i konstrukce. Poskytujeme klientům komplexní servis pro plánování, povolení a realizaci jeho záměrů. Ať se týkají rozsáhlých občanských staveb, hotelových objektů, administrativních a bytových budov, návrhu novostavby nebo rekonstrukce rodinného domu, či pouze přestavby bytu.
Výzvou je pro nás i detailní design nábytku. Naše práce je komplexní, od úvodního záměru a stanovení koncepce řešení, přes projednání s úřady, dozor na stavbě, návrh interiéru až po spolupráci při uvedení stavby do provozu.“ říká Jan Fousek.
Architekti ze studia FADW připravili přestavbu pivovaru v Dobříši na bydlení nebo navrhli rekonstrukci hotelu Ambassador Národní dům v Karlových Varech, z menších prací pak rekonstrukci funkcionalistické vily v Modřanech.