Když si před časem koupila pražská rodina chalupu v Podkrkonoší, jejíž původ sahá do první poloviny 19. století, bylo jasné, že celý objekt musí projít zásadní rekonstrukcí. Ke spolupráci přizvali majitelé architekty Jana Fouska a Daniela Pexu ze studia FADW. „S rekonstrukcemi historických staveb máme jako architekti dlouholeté zkušenosti, paradoxně však spíše s většími objekty,“ říká Jan Fousek.

Ve všech případech šlo ale o vnesení nového ducha do staré architektury, o snoubení nového a starého v různém poměru. Ze stejného principu vycházela i rekonstrukce podhorského stavení. „Majitelům se zalíbil hned náš prvotní nápad – celá koncepce úprav je postavena na prolínání starého a nového, na využití tradičních materiálů a tvarosloví soudobým způsobem,“ vzpomíná Jan Fousek.

Samozřejmým požadavkem klientů bylo dosáhnout v rámci stavebních úprav zvýšení kvality technického, technologického a materiálového řešení původního objektu i uživatelského pohodlí, které jim nabídne příjemně intimní, hřejivý, ale soudobě řešený interiér. Architekti proto zvětšili obytný prostor v přízemí o bývalou maštal a kůlnu a nově přistavěli podkroví. Původní vybavení nebylo s výjimkou vstupních dveří hodnotné, vnitřní prostory byly poměrně omezené a tvarově komplikované, proto architekti navrhovali do celého domu také nábytek na míru, který byl doplněn několika solitérními kusy volného mobiliáře.

Vytápění bylo navrženo teplovodní podlahové, o ohřev topné vody se stará tepelné čerpadlo vzduch – voda. Proces plánování proměny se vyvíjel od jednoduchého návrhu interiéru, úpravy dispozic, až k celkové přestavbě chalupy. Kompletní přestavba od vydání stavebního povolení až po dokončení realizace trvala lehce přes dva roky.

Světnice v přízemí, výhledy z podkroví

Projekt zachoval půdorysnou stopu původního stavení, jeho výškové uspořádání i základní materiálovou skladbu, což byla kombinace místního načervenalého pískovce, omítaných ploch původních zděných konstrukcí a dřevěný obklad svislými prkny. Původní omítanou část, směřující na východ, s repasovanými špaletovými okny a jednoduchou štukovou výzdobou doplňuje modernizovaná, dřevěnými prkny obložená část domu. Na západ se pak průčelí otvírá velkými prosklenými plochami. Z původní sedlové střechy ční pouze nový široký vikýř s pásovým oknem, které zlepšuje využití podkroví a rámuje pohled z interiéru na vrcholky stromů v okolí. Celou střechu i plášť vikýře pokrývá barvený hliníkový plech.

Ústředním místem domu zůstala velká světnice v přízemí, velkorysý společenský prostor, který poskytuje dostatek místa pro vaření, stolování a odpočinek všech obyvatel. Rozměrná atypická pohovka v odpočinkové zóně zároveň opticky odděluje část místnosti, kde je jídelní kout s masivním stolem a protáhlou kuchyňskou linkou. V přízemí jsou umístěny také dvě ložnice – rodičovská a dětská, v níž je částečně zachováno a přiznáno staré zdivo.

„Obě ložnice jsou přístupné přes společnou koupelnu, což byla daň původní dispozici a ústupek běžným standardům, který však klient bez problémů akceptoval,“ vysvětluje Jan Fousek.

V ložnici rodičů se, v návaznosti na vstup z koupelny, podařilo umístit i saunu. V přízemí se našlo místo také pro samostatná WC a potřebné technické zázemí. Dřevěné schodiště ve vstupní chodbě spojuje přízemí s nově vybudovaným podkrovím, kde vznikly dvě ložnice pro návštěvy, koupelna a herna. Celý prostor propojuje chodba, která slouží jako knihovna a místo pro příjemné posezení s panoramatickým výhledem do okolní krajiny.

Načervenalý pískovec, dubová dýha

Stejný cílený kontrast moderního a starého, tradičních i nových materiálů jako je v exteriéru se stal nosnou ideou také při řešení interiéru. V původní, historické části domu v přízemí převažují tmavší materiály a povrchové úpravy ploch i nábytku. Na stěnách jsou tradiční štukové točené omítky, interiérem prostupují i dobové kamenné detaily načervenalého pískovce.

„Původní vnitřní kamenné ostění dveří se stalo díky své načervenalé barvě prvkem, který výrazně ovlivnil barevné a materiálové řešení v přízemí. Kvůli sladění s ostatními prvky interiéru jsme tónovali barevnost dřevěné dýhy s pomocí několika vrstev různých barev olejů a kombinovali neutrální šedé a bílé odstíny barvy laků,“ říká Jan Fousek.

Načervenalé dlaždice s „patchwork“ vzorem se nakonec po dlouhých debatách objevily i za kuchyňskou linkou a vztah k původní barevnosti kamene podpořila i červenošedá pracovní deska z umělého kamene. Architekti využili dřevěné podlahy v kontrastu s hladkými lakovanými plochami. Kovové masivní prvky nábytku doplňují měkké polstrované části. Použitá dlažba a načervenalý obklad tvoří ideový můstek k původním červeným pískovcovým ostěním i venkovním dlažbám a soklům.

Štukové, ručně dělané omítky v původní části jsou vyváženy hladkými bílými plochami stěrek v podkroví. Nové od původního odděluje i barva zařízení. Spodní podlaží je záměrně provedeno v tmavším, zemitějším odstínu dýh i lakování, podkroví je naopak barevně "lehčí", ve světlých tónech běleného dubu a bílém laku.

Stejně jako podlahy byly také dřevěné prvky na nábytku záměrně upravovány. „Chtěli jsme dosáhnout rustikálního naturalistického, až hrubého vzhledu bez použití tradičních zdobných prvků a „kudrlinek“, proto jsme cíleně vybírali dubové dýhy s výraznou kresbou, s lokálními změnami v odstínu, s výraznými suky,“ popisuje Daniel Pexa. Tento vzhled docílili použitím surové dřevěné švartny („tlustá“ dýha), která nese stopy po průchodu katrem – otlaky od kovových válců, které podávají dřevo k listům pily a úpravou několika vrstvami barevných olejů. Ozvláštňujícím prvkem jsou detaily, které připomínají řešení, využívaná v podhorských staveních v minulosti. Objevují na nečekaných místech - větrací otvory pro lednici, členění hladkých ploch dveří gravírovaným vzorem, který evokuje tradiční konstrukční řešení dveřních křídel.

Architekti Pexa, Fousek, MartínekZdroj: FADWFADW
Zakladatelem ateliéru je Ing. arch. Jan Fousek (1974), jeho spolupracovníky jsou Ing. arch. Daniel Pexa (1980) a Ing. arch. Tomáš Martínek (1982).

„Snažíme se architekturu vnímat vždy v kontextu místa, doby, funkce i konstrukce. Poskytujeme klientům komplexní servis pro plánování, povolení a realizaci jeho záměrů. Ať se týkají rozsáhlých občanských staveb, hotelových objektů, administrativních a bytových budov, návrhu novostavby nebo rekonstrukce rodinného domu, či pouze přestavby bytu.
Výzvou je pro nás i detailní design nábytku. Naše práce je komplexní, od úvodního záměru a stanovení koncepce řešení, přes projednání s úřady, dozor na stavbě, návrh interiéru až po spolupráci při uvedení stavby do provozu.“ říká Jan Fousek.
Architekti ze studia FADW připravili přestavbu pivovaru v Dobříši na bydlení nebo navrhli rekonstrukci hotelu Ambassador Národní dům v Karlových Varech, z menších prací pak rekonstrukci funkcionalistické vily v Modřanech.