Petr Skořepa se v minulosti zúčastnil kurzu, který se věnoval výstavbě slaměného domu.

„Ten člověk, který kurz vedl, si tehdy postavil dům za 30 000 korun. To mě šokovalo asi stejně, jako když já dnes řeknu, že postavím soběstačný dům za půl milionu,“ usmívá se a dodává: „Na kurzu jsem se naučil pracovat s hlínou a slámou. To byl teprve začátek. Především jsem pochopil, že svět může fungovat trošku jinak.“

Tehdy už měl za sebou výlet do Indie a Himalájí.

„V 3500 metrech nad mořem jsem na vlastní oči viděl chrámy, které tam stojí dodnes. Jsou postavené z klacíků, kamínků a bláta. Tak mě to zaujalo, že jsem začal jezdit na různé kurzy zabývající se tím, jak netradičně stavět. U nás to tehdy moc nefrčelo, tak jsem se za poznáním vydal do Rakouska či do Francie. Tam jsem se naučil stavět domy z přírodních materiálů,“ popisuje Petr Skořepa svoji cestu za netradičním bydlením.

Některé pokojovky čistí vzduch více než jiné.
Pořiďte si přírodní čističku vzduchu. Tuto rostlinu doporučuje samotná NASA

„Vždycky, když chce člověk něčeho dosáhnout, musí být správně nastavený konat a přemýšlet, říká Petr Skořepa.

„Všecko jsem se naučil, až když jsem byl pořádně namotivovaný. Můj tatínek byl šikovný, ale asi chápete, že jako dítě a puberťák jsem z toho nebyl nadšený. Nějaké vědomosti jsem z donucení nabyl. Určitě to však nebylo dostačující na to, abych si postavil dům,“ směje se Petr Skořepa, který působí i jako místopředseda spolku Eko-osada o.z.

První nízkoenergetický domek postavil za 150 tisíc korun. Měl 40 metrů čtverečních užitné plochy. Protopil v něm za rok zhruba 3 metry kubické dřeva. Později se pustil do většího mobilního domu ze slámy a hlíny.

Stavba domu.Stavba domu.Zdroj: Se svolením Petra Skořepy

Jak vznikla Jurta Harmonie

„Říkáme mu Jurta Harmonie, protože původně vznikla na principu plátěných jurt. Je to vlastně kruhový slaměno-hliněný nízkoenergetický dům. Čekali jsme dítě, tak jsem musel něco vymyslet. Nejprve padla volba na mobilní dům a tak jsem sestavil dům, který má 50 m² a který je rozebíratelný na panely,“ usmívá se stavitel a lektor Petr Skořepa.

Stavba byla původně založena na zemních vrutech.

„Při stěhování jsem ji rozšířil o spodní patro. To je postavené z pneumatik ze sběrného dvora plněných hlínou. Základy nestojí na zemi, ale pneumatiky vedou až do nezámrzné hloubky. Je to překvapivě pevné," tvrdí Petr Skořepa.

Pokud se do úklidu zapojí celá rodina, je hotovo mnohem rychleji
Ať to netrvá věčnost. Vyzkoušejte nové rady na chytrý úklid domácnosti

Základový věnec udělal ze starých hranolů z bouraček.

„Lidé často vyhazují materiál, protože nemají představivost. Hodně materiálu jsme měli jen za odvoz. Vlastně z toho je celá spodní stavba. Na horní patro jsme použili nové KVH hranoly,“ popisuje Petr Skořepa s tím, že i proto se dostal na rozpočet půl milionu korun. Dnes už by to udělal zase jinak. Tehdy se rozhodl, že použije nové a drahé materiály. To se týká nejen hranolů, ale také oken či dveří.

„Podlaha je dělaná jako dřevostavba, stropní panely jsou trojúhelníkové a použil jsem tetrapakové desky. To je recyklát z obalů od mléka či džusů. Podlaha i strop jsou zateplené ovčí vlnou. Sláma s hlínou je pouze ve stěnách,“ uvádí Petr Skořepa.

Na výstavbu ale podle něj nemůžete použít ledajakou zeminu. „Musíte používat jílovitou hlínu. Když odstraníte ornici, tak tam najdete mazlavou světle hnědou hlínu. To je ono. Lepí se a dají se z ní vyrábět třeba cihly nebo keramika,“ říká Petr Skořepa.


Nahrává se anketa ...

Rozkládací dům už dvakrát stěhoval

Samotnou stavbu ze slámy a hlíny můžete stavět dvěma způsoby.

„Buď se udělá dřevěná konstrukce a vyplňuje se slaměnými balíky, anebo se vyrobí dřevěná konstrukce z panelu, do něhož vkládáte slámu. Panely se potom k sobě jednoduše sešroubují. Takto jsem to udělal i já. Když je zase rozmontujete, můžete každý stěnový boční panel nebo panel s oknem či dveřmi vzít a přestěhovat,“ vysvětluje Petr Skořepa.

Okna jsou podle něj vždy drahou položkou. Kupovat je ale nechtěli, a tak se Petr Skořepa vydal za výrobcem skel.

„Ptal jsem se, jestli nemají nějaká skla na vyhození. Zaujalo mě 50 stejných kusů o rozměrech 120x140 centimetrů .Jednalo se o trojskla, kdy tehdy stálo jedno 2000 korun, já jsem za jedno zaplatil pouze dvě stovky,“ pochvaluje si Petr Skořepa.

Dvoukřídlé prosklené dveře si nechal vyrobit na míru od stolaře a jsou jednou z nejdražších položek v domě. Za dvoje zaplatil zhruba 50 tisíc korun.

Do bloku se i důmyslně vešla kuchyně.
Zbytečnosti pryč: Pražský byt zazářil novým leskem díky geniální rekonstrukci

Stavbu už stěhoval dvakrát. „Všechno jsme odnosili ručně, použil jsem pouze pětimetrový vozík, který uvezl zhruba dvě tuny. Myslím, že jsem se otáčel asi pětkrát. Podlahový a střešní panel váží asi 150 kilogramů,“ uvádí Petr Skořepa.

Jediné, co by dnes udělal jinak je střecha. „I na venkovní omítky používám hlínu. Pokud však není dostatečný přesah střechy, pak omítka trpí. Chci-li dosáhnout životnosti okolo 80 let, potřebuji mít přesah střechy aspoň 50 či 60 centimetrů. Tady mi to, bohužel, nevyšlo a střešní plachta byla krátká,“ přemýšlí stavitel Petr Skořepa nahlas.

Soběstačný dům, na který se lidé jezdí dívat

Vodu v jeho novém domečku čerpají ze studny a elektřinu si vyrábí od jara do podzimu ze solárního systému.

„Koupil jsem celý kompletní systém s 300 litrovým bojlerem v internetovém bazaru za 13 tisíc korun. Funguje bez čerpadla, protože využíváme fyzikální princip: panely jsou níž než bojler. Elektřinu akumulujeme v malé baterii, v zimním období ji vyrábíme díky kamnům s termočlánky, jež vyrábějí elektřinu z tepla kamen,“ usmívá se Petr Skořepa.

Na dešťovou vodu mají nádrž a nachystaný aquaponický systém, který by měl sloužit také k chovu ryb a pro pěstování rostlin. Dům je tak podle Petra Skořepy soběstačný. Kromě solárního systému pro ohřev vzduchu či chlazení používají trombeho stěnu.

Chaloupka s názvem Dvě sestry je jako z pohádky
Chaloupka v Jizerkách jak z pohádky: Má světnici s kamny a jmenuje se Dvě sestry

„Pořád bych něco vylepšoval. S Jurtou Harmonia jsem ale docela spokojený. Už je to 14 let a dům funguje perfektně, lidi se jezdí dívat a mohou si u nás i pronajmout pobyt. Přesto bych už znovu stejně nestavěl, chtěl bych zase vyzkoušet něco jiného,“ vysvětluje Petr Skořepa.

Svoje znalosti předává Petr Skořepa dál

Všechny své nabité zkušenosti a postupy shrnul do e-knihy. Kromě toho Petr pořádá kurzy, při nichž nejen vysvětluje filosofii staveb, ale lidé si mohou stavbu také vyzkoušet v praxi.

Zaujal vás článek? Přečtěte si i další v nabídce níže. Jsou plné kutilských tipů.