Vysvětlení je v klíči, podle něhož se rozdělují peníze. Od státu totiž obec dostává jen část peněz – a to podle počtu žáků. A když jich má málo, musí hodně doplácet.

Na každém žákovi, který ze školy odejde, navíc prodělává obec dvakrát: Kromě toho že dostane méně peněz od státu, podle zákona musí přispívat zhruba pět tisíc korun na žáka, který chodí jinam.

Z pěti budou dvě

„V našem okolí je pět škol, ale podle demografického vývoje je jasné, že za pár let tu budou tak dvě školy a my chceme být mezi nimi,“ vysvětluje Vojtěch, podle něhož však desetitisícový příspěvek „nalákal“ pouhé dva žáky.

V Seči proto kromě příspěvku za přihlášení nového žáka dávají i tisíc korun ročně na dopravu přespolním. „Bere jej skoro polovina žáků,“ říká Vojtěch.

Ministerstvo školství nemůže „náborové“ akce ovlivnit. „Je to věcí radnice. Peníze, které vyplácí, nejdou ze státních peněz, ale z rozpočtu obce. A do toho jim ministerstvo nemůže zasahovat,“ říká mluvčí ministerstva školství Michaela Taschnerová. „Pokud zastupitelstvo schválí dotaci žáků, je to jejich rozhodnutí,“ potvrzuje náměstek ministra financí Eduard Janota. Podle pražského právníka Vratislava Morvaye není tento postup v rozporu se zákonem.

„Z pohledu obecního rozpočtu nic špatného nedělají, snaží se logicky, aby vydělala jejich obec,“ říká Morvay. „Ale ty děti někde jinde chybějí a tam na tom tratí,“ dodává.

Je to nefér

To v případě Seče potvrzuje i starosta nedaleké Malče Karel Musílek. „Ten způsob nám připadá nefér, ale nemůžeme s tím nic dělat,“ říká Musílek, podle něhož se Maleč žáky snaží získat osobním přemlouváním rodičů. „Naše ředitelka jezdí po malotřídkách a přesvědčuje rodiče, že se jim budeme schopni věnovat lépe než třeba ve velkých školách v Chotěboři,“ dodává.

Podle právníka Morvaye může být chování obcí, které si „kupují“ žáky na úkor jiných, neetické, ale to je tak vše. „Je to o tom, jak jsou nastavena rozpočtová pravidla. Jenže nikdy se nic nepodaří vymyslet dokonale,“ dodává.

Jak se o rušení škol rozhoduje

Jak se rozhoduje o rušení škol Zřizovatelem základních škol jsou obce. Ty od roku 2004 mohou udělovat výjimky z počtu žáků, který podle ministerstva školství činí minimálně 17 žáků na třídu. „Pokud nějaká škola nesplňuje početní limity, tak je čistě věcí jejího zřizovatele, zda tuto poloprázdnou školu nechá existovat nebo ne,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Gabriel. Podle něho však i tak nesmí počet klesnout pod třináct. Vyšší provozní náklady jdou na vrub obcí.