Nemovitost přitom bývá největší životní investicí většiny lidí. Ti, kteří si obydlí řádně pojistí, se však v případě škodní události snadno dočkají nepříjemného překvapení. Mohou totiž zjistit, že uzavřená pojistka nepokryje zdaleka vše, co si představovali.

Poškozená střecha

Poměrně častým problémem bývá nejasná představa o tom, jak se pojištění nemovitosti liší od pojištění domácnosti.

Kdo si pojistí nemovitost, sjednává si vlastně finanční náhradu za poškození či zničení stavby jako takové. Pokud na pojištěný dům spadne například při vichřici strom a poškodí střechu, pojištění kryje opravu střechy.

Pokud však střechou protékalo a voda zničila pohovku v podkroví, nezíská za ni pojištěnec nic.

Nábytek totiž tvoří součást vybavení domácnosti a je pojištěný jen v rámci pojištění domácnosti, podobně jako třeba elektronika nebo umělecká díla.

Pro plnohodnotné pojištění obydlí je tedy zpravidla nutné uzavřít dvě pojistné smlouvy. Jednu na pojištění nemovitosti, druhou na pojištění domácnosti.

Některé pojišťovny, například AXA, však už pojištění nerozdělují na pojištění nemovitosti a domácnosti, ale pojímají tuto službu komplexně jako „pojištění bydlení", zahrnující objekt i vybavení.

V rámci pojištění nemovitosti si lze nechat pojistit i všechny další stavby a související objekty, které se nacházejí na pozemku, kde stojí pojištěná nemovitost. Mezi takové stavby patří garáž, skleník, bazén nebo plot.

Pokud jde o krytí škod, pojištění majetku zahrnuje všechny škody způsobené havárií vodovodního potrubí, živelními událostmi, vandalismem a krádeží vloupáním. Ovšem pozor, ne všechny pojistné smlouvy automaticky zahrnují například pojištění proti povodňovým škodám! Často je tak možné učinit pouze za příplatek.

V rámci konkurenčního boje nabízejí jednotlivé pojišťovny také různé možnosti připojištění, třeba pro případ škod vzniklých kvůli zkratu.

Pojištěním nemovitosti či domácnosti případně obojího však nic nekončí.

Aktualizace smluv

Pojistnou smlouvu je třeba jednou za čas aktualizovat. V případě domácnosti ideálně každý rok, aby odpovídala skutečné hodnotě pojištěného majetku. Postupem času prochází totiž každá domácnost změnami a celková cena nemovitosti může snadno stoupnout.

Ve chvíli, kdy dojde ke škodní události, potom vlastník nemusí dostat od pojišťovny částku, která by stačila na nápravu vzniklých škod či k zakoupení podobného obydlí.

Jde o velmi rozšířený problém nedostatečného pojištění. Nutno dodat, že řada lidí podhodnocuje majetek úmyslně za účelem nižšího pojistného. Ve skutečnosti však rozdíly v pojistném bývají velmi malé, v řádu desítek korun. Je proto otázka, zda se takové chování dá nazvat šetřením na pravém místě.

Majitel riskuje, že finanční náhrada od pojišťovny pak ani zdaleka nepokryje všechny škody a to v situaci, kdy se hodí každá koruna.

JIŘÍ PATÁK
Autor je ředitelem portálu www.chytryhonza.cz.