Brněnské hypermarkety se předhánějí v tom, který z nich bude prodávat rohlík levněji. Chtějí nalákat co nejvíc zákazníků. Malí obchodníci mají jinou strategii: kvalitní zboží a vstřícné chování prodejců. Akční nabídky nepotřebujeme, říkají. Lidé se k nim prý rádi vracejí.

„S hypermarkety se nesrovnáváme. Mají jinou politiku a strategii a jejich zákazníci nejsou loajální. K nám se lidé vracejí, protože chtějí individuální přístup,“ vysvětluje jednatel Maloobchodní sítě Brněnka Miloš Škrdlík. „Naše heslo je Brněnka – váš dobrý soused. A vážně to tak funguje. Lidé mají menší obchody blízko a přijdou k nám třeba v papučích a teplácích, s vlastním košíkem,“ popisuje Škrdlík.

Jako u holiče

To potvrzuje i majitel drogerie ve Starém Lískovci Libor Pikna. „Velká část našich zákazníků jsou lidé, kteří se stále vracejí, chtějí poradit a sdělují nám své zkušenosti s výrobkem,“ myslí si Pikna. „Je to, jako když jdete k holiči. Taky nedáte na levnější cenu. Co kdyby vás špatně ostříhali, že? Jdete tam, kde víte, že najdete kvalitní služby,“ dodal majitel deseti řeznictví v Brně Ladislav Steinhauser. To potvrzují další malí živnostníci. „U nás lidé najdou stálou kvalitu, ale bohužel taky stálou cenu,“ podotkl majitel pekárny Jiří Balabán.

Někteří obchodníci však již konkurenci nákupních obrů podlehli, nebo boj vzdávají. „Vždy nám záleželo především na kvalitě. Lidé ale už nemají peníze na kvalitní věci. Napřed zaplatí elektřinu nebo nájem a co jim zbyde, mají na jídlo. Pak koupí kilo špekáčků za padesát korun, i když v nich není skoro žádné maso. Hlavně, že jsou levné,“ popisuje majitel bývalé prodejny potravin v Ivanovicích na severu Brna Pavel Novotný. „My nechceme prodávat nekvalitní zboží, tak jsme obchod zavřeli. Třeba se ale situace zase zlepší a my znovu otevřeme,“ doufá Novotný.

Šílené akční slevy ve velkých řetězcích však většinu obchodníků i tak zaráží. „Jsem pekař, takže vím, za kolik vyrobím rohlík. To se za korunu dá. Ale z čeho obchody zaplatí daň, dopravu, elektřinu a práci, to by měl prověřit finanční úřad,“ myslí si Balabán. Podobný názor má i Škrdlík. „Ať si obchodníci dělají, co chtějí. Když ale prodávají máslo za deset korun a já ho nakupuji od výrobce za čtrnáct, přemýšlím pak, jak je to možné,“ podivuje se Škrdlík.

Rohlík za 50 haléřů

Většinu výrobků, které obchody nabízejí za supervýhodnou cenu, si však lidé do zásoby koupit nemohou. Dlouho totiž nevydrží. „Pokud obchod nabídne v akci rohlík za korunu nebo padesát haléřů, lidé je pak často kupují jako krmivo pro zvířata. Také je možná kupují malí obchodníci do svých prodejen, protože cena je často nižší než ta, jakou zaplatí ve velkoobchodě,“ vysvětluje Balabán. Právě pro takzvané rychloobrátkové zboží chodí lidé do malých prodejen. „K nám chodí pro pečivo, uzeniny nebo ovoce. Vědí, že je pak budou mít čerstvé,“ podotkl Škrdlík.

Malé obchůdky se před krachem mohou bránit například spojením. „Naše prodejna je zapojena do sítě drogerií Jasmín. Jsme nezávislí, ale zároveň můžeme jako skupina vyjednat nižší ceny od dodavatele,“ pochvaluje si Pikna.