Brno - Prodloužení unikátního Baťova kanálu o další desetikilometrový úsek už nestojí nic v cestě.

S prodloužení kanálu vybudovaném v minulém století firmou Baťa totiž souhlasí ministerstvo životního prostředí.

Práce na prodloužení splavnosti padesát kilometrů dlouhého Baťova kanálu a jeho napojení na řeku Moravu by tak mohly být zahájeny už letos.

To by otevřelo cestu pro nepřerušenou šedesátikilometrovou plavbu lodí z Otrokovic až do Hodonína.

Vodní trasa pro turisty

Jde o investici do nové plavební komory v Rohatci a rozšíření asi kilometrového úseku zatím nesplavné řeky Radějovky, které tvoří hranici se Slovenskem a to včetně zvýšení dvou mostů.

Splavnění kilometrového úseku a výstavba nové komory umožní lodím využívat dalších deset kilometrů této vodní cesty až do Hodonína, jednoho z důležitých přístavů.

Ministerstvo rozhodlo po prodležení odborných posudků a veřejném projednání celého projektu. "Všechny negativní vlivy záměru, které vzniknou v důsledku výstavby nebo jeho provozu, lze při dodržení navržených opatření snadno kompenzovat nebo ve velmi krátké době samy odezní," je uvedeno v posudku vypracovaném pro ministerstvo životního prostředí.

Souhlasné stanovisko ministerstva provází čtyřicet čtyři podmínek týkající se jak výstavby, tak provozu lodí na nově vybudované vodní cestě. A to včetně výsadby nových stromů, které se budou muset vykácet, výběru firmy, která bude práce realizovat co nejšetrněji k životnímu prostředí, přeložení biokoridu a také stanovení míst, kde se kvůli ochraně přírody a živočichů nebude smět kotvit.

Na rozdíl od 30. let minulého století, kdy kanál sloužil především jako dopravní cesta pro přepravu hnědého uhlí (lignitů) z Baťových dolů na Hodonínsku do továren v Otrokovicích a Zlíně, má prodloužení této vodní cesty ještě výrazněji přispět k tomu, aby do regionu přijely desetitisíce turistů.

Hausbóty a čluny

Podle agentury Czechtourism je Baťův kanál jedním z nejperspektivnějších turistických projektů v zemi. Podobné vodní cesty ve střední Evropě nejsou, srovnatelné ale jsou třeba kanály v Nizozemí nebo Velké Británii.

Hlavním investorem dobudování kanálu je stát. Podobně tomu bylo i ve 30. letech, kdy se kanál stavěl. Sedmdesát pět procent nákladů platil tehdejší Moravskoslezský kraj, zbytek pak firma Baťa. Práce na kanálu zaměstnaly na patnáct set lidí.

Firma Baťa přitom kanál postavila také jako ukázkovou stavbu, která se měla stát součástí obří vodní cesty spojující Labe, Odru a Dunaj. Tento projekt, označovaný za megalomanský, neboť by nenávratně zničil přírodu po celé trase, je stále zanesen v územních plánech krajů. Jeho realizace se ale nechystá.

Nové investice do Baťova kanálu v řádu desítek milionů korun mají přispět k tomu, aby cesta co nejvíc vyhovovala turistům na výletních lodích nebo rodinám na hausbótech. "Je to jeden z klíčových projektů na podporu turismu v kraji," uvedl jihomoravský krajský radní Jaroslav Pospíšil.

Jihomoravský kraj chce letos do kanálu dát pět milionů korun a jenom ve Zlínském kraji už bylo postaveno celkem jedenáct přístavišť za přibližně třicet milionů korun.

Až do Kroměříže?

Investice do všech projektů, které souvisí s turistickým ruchem na této vodní cestě, jsou přitom vyčísleny na téměř půl miliardy korun.

Jedním ze zvažovaných projektů je prodloužení této vodní cesty i do Kroměříže. To by znamenalo výstavbu nové plavební komory v Otrokovicích, náklady jsou odhadovány na dvě stě milionů korun. Přípravné práce by měly začít už letos.

V loňské turistické sezoně využilo nabídky plavby po Baťově kanálu téměř padesát tisíc turistů, Jihomoravský kraj patří po Praze a Karlových Varech mezi regiony, kam nejčastěji míří zahraniční turisté.

V roce 2005 utratili turisté v ČR přes 111 miliard korun, na letošek se počítá asi s půlprocentním růstem na 112 miliard.