Navržená reforma - kromě mírného snížení daní - nezavádí žádná opatření na podporu živnostníků a středně velkých podnikatelů.

Především se jim nesplní slibované snížení pojistného o třetinu. Neuleví jim ani dříve avizované jednoleté daňové prázdniny. S těmi totiž reforma také nepočítá.

Naopak: Vládou schválené zrušení registračních pokladen a minimálního základu daně je jen kosmetickou úpravou, která na rozvoj podnikání nebude mít téměř žádný vliv.

Jediným skutečným impulsem tak bude pouze snížení daně z příjmů (stejně jako u zaměstnanců) na 15 procent. Stejně jako u zaměstnanců bude ovšem mít větší profit živnostník s vysokými příjmy, než živnostník s příjmy průměrnými. Silnější benefit bude tedy mít jen relativně malá skupina podnikatelů.

Navrhované snížení daně z příjmu o dvě procenta z 24 na 22 v podstatě pouze kopíruje pravidelné snižování daní zavedené již za vlády sociální demokracie. Toto snížení má být navíc doprovázeno snížením odčitatelných položek. Podnikatelé tak ve skutečnosti vydělají mnohem méně než se na první pohled zdá.

Zjednodušení daní se nekoná

Negativní a velmi zásadní skutečností je fakt, že se nekoná slibované výrazné zjednodušení daní. Naopak lze říci, že daňová soustava zůstala stejně nepřehledná jako dříve.

Ani příští rok se tak nedočkáme slibovaného jednostránkového či dvoustránkového daňového přiznání.

Žádných změn totiž nezaznamenaly odčitatelné položky, daňové úlevy a další nástroje, které komplikují daňový systém.

Stejně tak snížení daní není takové intenzity, aby se lidem a firmám vyplatilo daně platit a ne se jim vyhýbat. Zvýšení příjmu státního rozpočtu v důsledku vyšší ochoty lidí platit daně se tak konat zřejmě nebude.

Investiční pobídky zůstávají

Živnostníci a podnikatelé se od nového roku nedočkají ani zrušení investičních pobídek, které jsou tolik kritizované, protože degenerují podnikatelské prostředí. Velké nadnárodní firmy získávají miliardové dotace a pobídky v podobě až desetiletých daňových úlev, příspěvků a podpor.

Čeští podnikatelé naopak daně pouze platí a na investiční pobídky většinou nedosáhnou. Snížení daní totiž nemá takovou intenzitu, aby pouze jeho výše byla největší pobídkou a impulsem pro investování do ČR, jak bylo původně zamýšleno.

Ostatně se tak nestalo ani na Slovensku, kde byla zavedena rovná daň 19 % a přesto je Slovensko nuceno poskytovat velkorysé investiční pobídky, aby v konkurenci zemí uspělo.

V minulosti byly podpory větší

Již za vlád sociální demokracie se daňové zatížení podnikatelů do určité míry zlepšovalo. S každým zlepšením, ale bohužel téměř vždy následovalo opatření, které živnostníky zase zatížilo.

Takto se neustále zvyšoval základ pro výpočet sociální pojištění, stejně negativní i když omezený dopad mělo i zavedení minimálního základu daně. Negativním opatřením bylo též zakázání a tvrdé postihování takzvaného švarcsystému.

Důležitým opatřením, které mělo vliv na zlepšení podnikatelského prostředí v Česku bylo snižování daňové sazby daně z příjmu právnických osobo z 31 na 24 procent, stejně jako snížení sazeb u daně z příjmu fyzických osob až na 12 procent. Mezi nejdůležitější opatření patří také výrazné zvýšení daňových paušálů.

Tyto paušály představují významný prvek, který zvýhodňuje živnost před zaměstnaneckým poměrem. Paušály se tak zvýšily až na 60 procent pro živnostníky či 80 procent pro zemědělce. Zvýšení paušálu znamená prakticky pro živnostníka snížení daňového základu, který je oproti zaměstnancům významně nižší.