Brno - Řízení o výstavbě nových silnic a dálnic jsou v Česku dlouhé a drahé. Stát ho navíc komplikuje nelogickými kroky.

Ty mají za cíl řízení urychlit, výsledkem je ale opak. A komplikace navíc.

Příkladem takového postupu je například - úřednickou hantýrkou řečeno "salámová metoda". Místo posuzování celých projektů jsou povolovány jenom určité, často na sebe přímo nenavazující úseky.

Vyplývá to ze studie Ekologického právního servisu, kterou má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici.

Příklad "salámové metody" je třeba dálnice D8, kdy byla ta nejkontroverznější část přes České středohoří posuzována až poté, co byly posouzeny, povoleny a zahájeny stavby navazujících úseků na obou stranách.

"Vést dálnici přes chráněnou oblast se tak stalo jediným řešením," uvedli ve své studii právníci Ekologického právního servisu, kteří se problematice výstavby nových silnic a dálnic dlouhodobě věnují.

Podobná situace je také u jihočeské dálnice D3, která byla v rámci projektové přípravy rozdělena na několik samostatných staveb nebo rychlostní silnice R43, kde se samostatně posuzují tři úseky.

Bez veřejnosti a chaoticky

Procesy výstavby a schvalování dálnic trpí také tím, že se v nich často opomíjejí názory lidí, kteří nesouhlasí s trasou cest.

Shodují se na tom jak právníci z Ekologického právního servisu, tak například veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

"Veřejnost je prakticky vytěsněna z rozhodování. Na její připomínky je stále příliš brzo, aby vzápětí nato byly tytéž připomínky odmítány s argumentací, že měly být uplatněny v předchozích procesech a podoba záměru je vlastně již dána," uvedl Motejl.

Ombudsman také při šetření postupu při povolování rychlostní komunikace R52 z Brna na rakouské hranice označil postup úřadů za informační chaos.

Ekologický právní servis ve své nové studii týkající se posuzování vlivu nových dálnic a silnic jako jsou například dálnice D8 na severu Čech, D3 na jihu Čech nebo rychlostní komunikace R55 přes jižní Moravu na životní prostředí uvedl, že řízení o povolování těchto staveb jsou v Česku mnohdy velmi složitá.

"Opakuje se projednávání stejných nebo obdobných dokumentů a není zajištěna logická a časová návaznost. To vede k prodlužování úředních procesů a souvisejícím vysokým finančním nákladů investora," uvedli ekologičtí právníci ve studii financované z fondů Evropské unie.

Úřady sice často z prodlužování povolovacích řízení obviňují lidi bydlící u dálnic, ekologická nebo občanská sdružení, podle Ekologického právního servisu se ale veřejnost může jenom velmi těžko efektivně do schvalovacích a povolovacích procesů zapojit.

"Formálně k tomu sice mají řadu příležitostí, ale úřady jejich připomínky vesměs odmítají a odkazují je na jiné (ať již dřívější, nebo budoucí) postupy," uvedli právníci.

Spory až před soud

Výstavbu nebo rozšířených důležitých silnic v Česku už řeší také soudy. Jde o průlomové procesy, ve kterých padly žaloby proti souhlasným stanoviskům ministerstva životního prostředí proti rozšíření dálnice D1 a výstavbě rychlostních silnic R52 a R55.

Městský soud v Praze tyto žaloby odmítl projednat, ve všech případech ale byly podány kasační stížností a případy tak posuzuje Nejvyšší správní soud. Jeho rozhodnutí bude průlomové i pro další podobné případy.

Úřady ale většinu celou situaci vidí jinak a za hlavní důvody pro zdržování výstavby silnic a dálnic uvádějí právě protesty ekologických a nevládních sdružení.

To je například právě dálnice D8, kde až nyní Ředitelství silnic a dálnic získalo po letech a přes protesty ekologů důležitý dokument od ministerstva životního prostředí, který potřebuje ke stavbě posledního úseku dálnice přes České středohoří.

A kvůli stavbě silnice ze severu Moravy na Slovensko dokonce úřady uvažují o přijetí speciálního zákona, který má rozšíření silnice slíbené korejské automobilce Hyundai urychlit.