Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM/MARK, který se zaměřil na zaměstnance, firmy, restaurace, obchody a supermarkety. Výsledky průzkumu na tiskové konferenci prezentovala Asociace provozovatelů stravenkových systémů (APS).

Podle předsedy APS Miroslava Sedláka by vláda nezískala očekávanou miliardu úspor navíc, protožeopomínázměnu chování lidí.

"Spotřebitelé by se po zrušení stravenek přestali stravovat v restauracích a nakupovali by více potraviny v obchodech. U potravin je ale snížená sazba DPH a přesunem by došlo ke snížení tržeb firem a následné nižší dani z příjmů. Stát by tak přišel o část peněz," uvedl na tiskové konferenci Miroslav Sedlák.

Podle průzkumu platí v restauracích asi 83 procent zaměstnanců, v supermarketech je využívá zhruba 53 procent pracovníků.

Zrušení stravenek by dopadlo na všechny

Přistoupí-li vláda ke zrušení daňového zvýhodnění u stravenek, existuje reálná hrozba, že by se stravenky přestaly úplně využívat. Zaměstnavatelé by je totiž museli buď platit ze svého zisku nebo by je plně hradili zaměstnanci, což už zcela pozbývá smysl.

Negativní dopady by poznaly i samotní restauratéři. Příspěvek na stravování přímo motivuje k jeho využívání na kvalitní stravování. Je pravděpodobné, že pokud zaměstnanec motivován nebude, významně se to promítne do jeho stravovacích návyků.To může velmi negativně ovlivnit právě restaurace, v nichž platba stravenkami tvoří v době obědů významnou část tržeb.

Proč je vláda chce zrušit

Návrh na odstranění daňového zvýhodnění stravenek je součástí vládní daňové reformy. Popularita stravenek spočívá v tom, že až o 55 procent jejich hodnoty si může zaměstnavatel snížit daňový základ. Navíc za ně zaměstnavatel nemusí platit sociální a zdravotní pojištění, jako je tomu u hrubé mzdy.

Výhodné jsou stravenky ale i pro zaměstnance. Na rozdíl od hrubé mzdy není nutné ze stravenek platit daň z příjmů či další odvody. Většina zaměstnanců si stejně na stravenky částečně přispívá. Nejčastěji jde o zbývajících 45 procent jejich ceny, které nehradí zaměstnavatel.