Jen málokterá aktiva, která berní úředníci požadující po Jukosu mnohamiliardové nadoplatky na daních prodali, neskončila v rukou Rosněfti.

Ta se tak nákupem například Juganskněftěgazu (kdysi největší divize Jukosu), či dalších divizí jako Samaraněftěgaz či Tomskněfť, stala z menší a nepříliš významné ropné firmy obrem, s nímž mus světové trhy řádně počítat. A navíc jako státní společnost zajistila Krmelu kontrolu nad strategickou surovinou, díky níž si teď Rusko užívá výrazný ekonomický růst.

Akcie Transpetrolu byly součástí balíku zahraničních aktivit Jukosu.

Rosněfť majetek získala prostřednictvím dceřiné společnosti Promněfťstroj. Ta za balík zahraničních aktiv Jukosu nabídla 7,8 miliardy rublů (asi 305,5 milionu dolarů), což je mírně nad vyvolávací cenou, napsala agentura Reuters.

Přitom nucený správce Eduard Rebgun před aukcí tvrdil, že na kontech zahraničních společností ovládaných Jukosem je okolo 1,5 miliardy dolarů.

Kreml koupí podílu v Traspetrolu získal významnou kontrolu nad cestou ropy do Evropy. Transpetrol totiž na Slovensku spravuje ropovod Družba. Zbylý podíl drží ve společnosti slovenská vláda.

Ta se po krachu Jukosu, ke kterému jej dohnal nároky ruských daňových úřadů, pokusila získat podíl zpět pro sebe. Také vyjednávala s prezidentem Vladimirem Putinem, který podíl chtěl pro některou ruskou firmu. Dlouho se spekulovalo o tatarské firmě Tatněfť.