Další „dírou“ do jejich rozpočtu byla podle ní zpočátku výše ošetřovného, které dosahovalo šedesáti procent mzdy a jeho pozdní vyplácení. „Kvůli koronakrizi se zadlužila polovina samoživitelů a samoživitelek a pravidelně půjčky splácí asi pětina. Ještě v květnu přitom s dluhy žila jen třetina samoživitelů,“ dodává Vogtová. Až polovině z nich se snížil příjem i o pět tisíc korun.

Problémy dohodářů

Na těžkou situaci samoživitelů a hlavně samoživitelek poukazuje řada dalších organizací. Z průzkumu mezi matkami samoživitelkami realizovaného loni organizací Klub svobodných matek například vyplynulo, že více než polovina z nich se musela kvůli poklesu příjmů zadlužit.

Podle analýzy vypracované Centrem pro společenské analýzy – SPOT se často jednalo o lidi pracující na takzvaných prekarizovaných pozicích. To znamená například na dohodu nebo skládající příjmy z více zdrojů.

„Stát přitom podporu pro tyto pozice nasadil pozdě. Například pro dohodáře byla schválena až půl roku po začátku pandemie. „Lidé museli na podporu čekat déle, podmínky byly často nejednoznačné a proměnlivé. Některé ohrožené skupiny byly z podpory zcela vyloučeny, nebo kompenzovala jen část jejich příjmu,“ říká hlavní autorka analýzy Andrea Svobodová. Samoživitelky se podle ní nemohly na rozdíl od úplných párů spolehnout, že výpadky zmenší příjmy partnera.

Nižší dluh

Loňský rok podle projektu Vaševýživné.cz přesto přinesl alespoň jednu potěšující zprávu. Například průměrný dluh na alimentech klesl z 57 tisíc na 51 tisíc. I tak je ale až 31 procent všech samoživitelů nedostává vůbec a třináct procent nepravidelně.

Průměrné měsíční výživné v loňském roce kleslo z původních 2800 Kč na 2723 korun. Více než pět procent samoživitelek dostává méně než tisíc korun.