Údaje stockholmského výzkumného centra z let 2011 až 2015 ukazují, že celkový objem světového obchodu se zbraněmi soustavně roste od roku 2001. Předtím 20 let klesal.

Pokud jde o dodávky zbraní, Spojené státu zůstávají jasně v čele. Jejich podíl na trhu se mezi lety 2006 a 2010 zvýšil z 29 na 33 procent. Američtí výrobci těží z toho, že jejich klienti pocházejí z nejrůznějších končin světa.

Spojené státy v posledních pěti letech prodaly nebo darovaly velké zbraně 96 státům a americký obranný průmysl má v zahraničí velké objednávky, z toho dohromady na 611 bojových letounů F-35 od devíti zemí, uvedla ředitelka sekce výdajů na zbrojení SIPRI Aude Fleurantová.

Svou pozici na světovém trhu posílily i ruské zbrojařské firmy, které mají čtvrtinový podíl, i když tuto tendenci oslabily v letech 2014 a 2015 protiruské sankce Západu.

Ruské firmy vyvážejí více než ty americké do Indie, což je největší světový dovozce zbraní s podílem 14 procent na celkových dovozech. Nakupuje dvakrát víc zbraní než druhý největší importér, jímž je Saúdská Arábie, a třikrát víc než Čína, která je třetím světovým dovozcem zbraní.

Čína se v posledních letech stala třetím největším exportérem zbraní na světě s podílem 5,9 procenta. Odběrateli čínských zbraní jsou především další asijské státy jako Pákistán, Bangladéš a Barma.

Své pozice naopak vyklízejí evropští producenti. Například objem exportu německých zbraní poklesl za posledních pět let o polovinu na nynějších 4,7 procenta podílu na světovém vývozu.

Evropští výrobci doplácí především na pokles objednávek jejich evropských partnerů o 41 procent. Důvodem jsou rozpočtové škrty.