Co znamená konečná dohoda mezi Kyprem a eurozónou?
Je to vlastně návrat k tomu, co na úplném počátku jednání navrhl Mezinárodní měnový fond a co tehdy Kypr odmítl. Ten chtěl, aby subjekty, které mají vklady ve dvou největších bankách, nesly ztráty a aby se jim zdanily vklady 
40 procenty.

Je tedy hlavním poraženým středomořský ostrov, který nedokázal prosadit, oč usiloval?
Takhle bych to úplně neřekl. Hlavním poraženým jsou movitější subjekty, které využívaly Kypr jako daňový ráj, 
a část ekonomiky, která 
z tohoto modelu těžila. Podstatnou část tamní ekonomiky ale tvoří cestovní ruch. Pro ten je nepochybně tou nejlepší zprávou, že Kypr zůstane 
v eurozóně.

Může Kypr v budoucnu ještě fungovat jako daňový ráj?
Dosavadní model tato dohoda v podstatě likviduje. Na druhou stranu finanční sektor představoval asi deset procent HDP země. Ve světle nové dohody to sice není málo, ale také to není úplně likvidační. Pro zemi je horší spíš to, že nastane odliv vkladů a úspor, což zřejmě způsobí zamrznutí poskytování úvěrů. Banky budou velmi obezřetné a nebudou chtít půjčovat. Naděje na nějaké velké investice na ostrově zřejmě na několik let padá a to bude samozřejmě tamní ekonomiku drasticky brzdit.
Kypr se ale může snadno vrátit k modelu, který dobře fungoval už dřív, kdy byla země v podstatě závislá na turistickém ruchu. K rychlejšímu postavení se na nohy mohou zemi pomoci i naleziště zemního plynu a ropy, pokud se je podaří aktivovat. Země se totiž během jednání vyhnula tomu, aby je prodala pod cenou.

Podíl na těžbě nabízel Kypr Rusku, ale neuspěl. Kreml pochyboval o skutečné velikosti zásob 
a bál se sporů s Tureckem. Budou tedy naleziště pro zemi velkou oporou?
Samozřejmě je to rizikový podnik. Je otázka, jakou měly obě strany představu o ceně. Kypr zjevně potřeboval desítky miliard eur a bylo zároveň jasné, že Rusko takovou částku neposkytne výměnou za kolabující bankovní systém nebo nejistá naleziště, která vyžadují další investice a kde se dají čekat budoucí konflikty s Tureckem. V první řadě šlo ale zřejmě především o tu obrovskou sumu peněz, které byla ochotná okamžitě poskytnout jen Evropská centrální banka.

Rozvolní se nyní kyperské vazby na Rusko a přimkne se ostrov ekonomicky blíž k EU?
Je to možné, ale nechci spekulovat. Pro ruské subjekty bude určitě tvrdé, pokud přijdou o desítky procent ze svých vkladů. Kypr byl atraktivní tím, že byl v EU 
i v eurozóně. Představoval tak vstupenku do dvou těchto klubů. Ruské firmy budou muset hledat jinou alternativu, přičemž budou muset zřejmě čelit tvrdším zákonům. Určitě to bude pro ně nepříjemná zkušenost, která minimálně zastaví další příliv investic a bohatých lidí z Ruska.

Může se situace, kdy stát jednorázově sebere část bankovních vkladů, opakovat i jinde v Evropě?
Tato metoda může být samozřejmě velmi snadno aplikovaná i v jiných zemích, pokud se některé banky dostanou do problémů.
Ale důležité je, že nejde 
o plošné zdanění vkladů. Fakticky je to jen konfiskace úzce vymezené části vkladů. Půjde o likvidaci jedné banky a zmrazení vkladů v druhé bance. Díky tomu může tato dohoda jednoduše projít, aniž by ji musel schvalovat parlament. Plošné zdanění vkladů by bylo mnohem nebezpečnější a otevřelo by Pandořinu skříňku. Nikdy nevíte, jak by pak reagovali střadatelé v jiných zemích při náznaku problémů.

Eurozóna půjčí Kypru 
deset miliard eur. Uvidí věřitelé ještě své peníze?
Toho bych se nebál. Myslím, že i věřitelé to chápou jako půjčku, která bude regulérně splacena. Právě proto, že ztráty z velké části ponesou střadatelé sídlící mimo Kypr i eurozónu. Pokud se navíc podíváme na poslední programy na záchranu bankovního sektoru v eurozóně nebo v USA, tak byly většinou víceméně úspěšné.