„Investiční zlato je nejen ideálním nástrojem pro uchování hodnoty majetku, ale také pro anonymizaci vlastnictví,“ říká hlavní analytik společnosti Zlato David Marášek. Porovnejte si to sami. Pokud si například uložíte milion korun do banky na spořící účet, jsou tyto peníze okamžitě pod dohledem. Informace o tom, kolik máte na účtu, je podle Maráška přístupná celé řadě osob a subjektů. Tím samozřejmě exponenciálně roste možnost úniku informací o vašem majetku.

Z uloženého milionu korun v bance sice máte nějaký ten úrok, ale zároveň z něj platíte daň a také platíte poplatky bance za vedení účtu nebo za jiné služby. Na milion uložený v bance vám může sáhnout exekutor a vy se to dozvíte až poté, co se tak stalo. Peníze na spořícím účtu vám také mohou být úředně obstaveny, například v případě policejního vyšetřování, což ovšem ještě nemusí nutně znamenat, že jste něčím skutečně provinili.

Bez daní a úroků

„Pokud se ale zmíněný milion korun rozhodnete investovat do zlata, a získáte tak asi jeden kilogram tohoto cenného kovu, ví o této transakci (a eviduje ji) jen prodejce, který na rozdíl od bank nemá povinnost ji někam hlásit,“ vysvětluje analytik.

A protože jde o komoditu, u zlata neplatíte daň z přidané hodnoty. Zlato sice nenese žádné úroky, ale současně za to, že jej vlastníte, neplatíte žádné daně. To naopak neplatí, pokud máte milion uložený v bance anebo pokud za něj pořídíte pozemek či nemovitost. Pak máte povinnost platit z tohoto majetku daň rok co rok.

„Pakliže si zakoupený kilogram zlata o velikosti balíčku karet uschováte doma v trezoru, právě jste si vytvořil svůj vlastní daňový ráj. Pokud to nikomu neřeknete, nikdo o tom vědět nebude,“ tvrdí Marášek. Ke svému majetku máte okamžitý přístup a v případě potřeby jej zhodnotíte rychleji, než kdybyste prodávali byt či pozemek v pořizovací hodnotě milionu korun. Nemluvě o situaci, kdy jste nemovitost někomu pronajali a nejprve byste museli vypovědět smlouvu.

Trezor vs. honoráře 

Vytvoření domácího daňového ráje je jednorázovou investicí v řádu několika desítek tisíc korun za pořízení trezoru. „Srovnejte to s honoráři právníků nebo odměnou poradenských firem za vytvoření off-shore firmy někde v daňovém ráji a přidejte k tomu každoroční udržovací poplatky za vytvořené firemní struktury, honoráře lidem, kteří v nich figurují, za vedení bankovních účtů či platebních karet,“ dodává analytik.

A to nejdůležitější na konec. „Nákupem investičního zlata neporušujete ani neobcházíte žádné zákony, a přesto můžete docílit utajení svého majetku. A nehrozí vám, že se v případě dalších Panama papers ocitnete na celosvětově přístupném seznamu těch, kdo někde něco vlastní,“ uzavírá David Marášek.