Auta na zemní plyn je zatím málo, ale přibývají

Čistší provoz, levnější palivo, ale naopak zase dražší pořizovací cena vozu a jeho servis. To jsou základní výhody i nevýhody vozidel na stlačený zemní plyn (CNG), které se v posledních dvou třech letech začínají stále víc prosazovat v osobní, ale zejména v hromadné veřejné dopravě.

Odborníci předpokládají, že během letošního roku stoupne v Česku počet vozidel na CNG (z anglického Compressed Natural Gas) z dosavadních zhruba dvou tisíc na tři tisíce. „Kromě poloviční ceny paliva na ujetý kilometr si lidé uvědomují i nulovou silniční a nulovou spotřební daň a i když síť plnicích stanic se u nás ještě buduje, CNG aut rychle přibývá,“ uvedla manažerka České plynárenské unie (ČPU) Markéta Schauhuberová.

Předností pohonu na plyn využívají víc autodopravci, protože CNG je tím výhodnější, čím víc kilometrů se s ním najezdí. „Za rok 2009 bylo v České republice registrováno 30 autobusů na CNG, což je 12,6 procenta z celkového počtu nových autobusů. Celkem jezdí po Česku už 264 plynových autobusů,“ vypočítala Schauhuberová.

Na plyn do Krkonoš

Nový trend zachytili provozovatelé veřejné dopravy v Libereckém kraji. Po městech a obcích kraje nyní jezdí zhruba 90 autobusů na CNG z celkového počtu téměř sedmi stovek. „Díky státním dotacím a dotacím od RWE na pořízení plynových autobusů se dostáváme s cenou za provoz na úroveň klasických autobusů na naftu. Při menší produkci škodlivin a větší bezpečnosti,“ uvedl Tomáš Roubiček, generální ředitel společnosti ČSAD Semily, která je největším autodopravcem v Libereckém kraji a jedním z deseti největších v republice.

ČSAD Semily nyní vlastní tři stovky autobusů, z toho 23 jich jezdí na zemní plyn. „Chtěli bychom dosáhnout až patnáctiprocentního podílu vozů na CNG,“ plánuje Roubiček.

Společnost například nasadila ekologické autobusy na linku z Jilemnice na nejvýše položenou autobusovou zastávku v republice: na Zlaté návrší v Krkonoších. Do nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku ve výšce 1400 metrů nad mořem, kam vjezd autobusů povoluje vládní výjimka, začaly nízkopodlažní autobusy na plyn jezdit loni v květnu.

Od loňského roku, přesněji od začátku března, funguje v areálu společnosti v Semilech veřejná plnicí stanice na CNG. Tankovat plyn zde mohou jak autobusy, tak osobní vozy.

Kde natankovat?

Právě zatím řídká síť veřejných plnicích stanic na CNG znevýhodňuje majitele plynových aut v porovnání s majiteli vozů na klasická paliva.

V Libereckém kraji fungují pouze dvě, kromě semilské je jedna stanice v Liberci u areálu ČSAD Liberec. Třetí stanice na CNG je v České Lípě, ovšem ta slouží pouze vozovému parku společnosti ČSAD Česká Lípa, která z celkových osmi desítek autobusů provozuje polovinu na zemní plyn. „Její kapacita už je ale na hranici, a proto chystáme výstavbu nové moderní stanice,“ řekl ředitel firmy David Mahdal.

S výstavbou plnicí stanice se počítá ještě v Jablonci nad Nisou. Zdejší dopravce ČSAD Jablonec nad Nisou se do plynofikace vozového parku zapojil jako poslední ze čtyř největších dopravců v kraji. První dva nízkopodlažní autobusy na CNG společnost zavedla loni v listopadu a zajišťují obsluhu linek na Tanvaldsku a Železnobrodsku.

Letos přibude deset veřejných čerpadel

V celé republice je nyní dohromady 25 míst veřejných čerpadel CNG. Do konce letošního roku by mělo vzniknout zhruba deset dalších. V roce 2013 by podle ČPU měly být CNG stanice podél všech hlavních silničních tahů. „Do roku 2020 by mělo jezdit v Česku až 450 tisíc vozů na CNG a mělo by vzniknout až 350 plnicích stanic,“ říká Markéta Schauhuberová.

Majitelé vozů na plyn si mohou pořídit i takzvanou domácí plničku. Kvůli poměrně značné pořizovací ceně je však výhodnější, pokud se na ni složí více uživatelů aut na CNG, například v rámci bloku domů, což je již běžná praxe třeba v Německu.

U nás tvoří trh s osobními auty na CNG pouhou 0,1 procenta všech prodaných aut. Loni se v ČR prodalo 186 osobních vozů na zemní plyn. Na trhu je v současnosti 25 modelů, z nichž největší zájem je o Opel Zafira a Fiat Panda.