„Díky tomu se bude postupně na českých silnicích pohybovat více vozidel šetrnějších k životnímu prostředí. Zákon přispěje k lepšímu ovzduší hlavně ve městech a k ochraně klimatu,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Nová pravidla pro dopravce nepocházejí z dílny českých zákonodárců. Jedná se o reakci na směrnici Evropské unie. Ta byla přijata jako nástroj, aby i členské země zrychlily v zavádění ekologických vozidel ve veřejné dopravě a tím se podařilo postupně dekarbonizovat celé odvětví. V roce 2030 by měly jezdit po českých silnicích v drtivé většině ekologické vozy veřejné dopravy. Stanovené podíly se nevztahují jen na veliké autobusy, ale i na další vozidla, která jsou využívána k dopravní obslužnosti. Jedná se třeba o minibusy či osobní vozidla.

Provozovatelé vozidel na elektrickou trakci budou osvobozeni od poplatku z obnovitelných zdrojů energie. Rozhodla o tom Evropská komise.
Stát dopravcům vrátí stamiliony korun. Budeme investovat do aut i vlaků, slibují

Dopravci své vozové parky však nemusí modernizovat naráz. V první etapě, konkrétně nejpozději do roku 2025, musí minimální podíl ekologických vozidel pro osobní auta, mikrobusy a lehká užitková vozidla činit bezmála 30 procent, u nákladních vozidel je to devět procent. U zmíněných autobusu je to 41 procent do roku 2025. Pak se budou minimální podíly průběžně navyšovat. „Jedná se o původní předlohu, Česká republika pravidla nikterak nezpřísňovala,“ podotýká Bartoš.  

Zatímco ekologové a příznivci strojů na alternativní paliva mají důvod k radosti, pro samotné dopravce jsou to další komplikace ve složité ekonomické době.

„Jedná se sice o dlouhodobou myšlenku, ovšem jsou na to potřeba významné finanční prostředky. Naše rozpočty nejsou schopné takové investice v současné době vůbec utáhnout. Nyní můžeme sice využívat dotace od Evropské unie, ale co bude od roku 2027, kdy skončí, nikdo neví,“ upozorňuje předseda Sdružení dopravních podniků České republiky a též předseda Dopravního podniku města Pardubice Tomáš Pelikán.

Za volant autobusů veřejné dopravy by možná už mrzy mohli usednou teprve čerstvě plnoletí řidiči. Dopravci tím chtějí vyřešit akutní nedostatek šoférů a odvrátit hrozící kolaps v dopravě. Ilustrační foto.
Autobusová revoluce? Dopravě hrozí kolaps, za volant by mohli už osmnáctiletí

Do ambiciózního plánu, na který je málo času, proto tepe i opozice. „Mám ze zákona skepsi. Čtyřicetiprocentní podíl ekologických autobusů do roku 2025 mi přijde jako šílenost i vzhledem k současné době. Česká vláda by měla využít předsednictví a řešit nejen financování obměny, ale pokusit se alespoň vyjednat výjimku a vše o pár let posunout,“ navrhuje opoziční poslanec a také stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO).

Snaží se dělat, co mohou 

Přesto se dopravní podniky už teď snaží dělat, co mohou. Třeba brněnský dopravní podnik je na minimální podíl nízkoemisních vozidel připraven. „Na základě faktu, že do zákona Česká republika prosadila to, že se do něj započítávají kromě autobusů i trolejbusy, tak tuto podmínku splňujeme již nyní. Celkově ale nový zákon může znamenat pro jiné dopravní podniky vícenáklady. To v současné době není dobrá zpráva,“ reaguje mluvčí podniku Barbora Doležalová.  

Cestou k bezemisní dopravě ale některé MHD jdou i bez zákonného nařízení. „Máme v Ostravě projekt Bez dieselu. Každý desátý autobus bude na konci letošního roku na elektrický pohon,“ říká generální ředitel Dopravního podniki Ostrava Daniel Morys.

Několikahodinová zpoždění a chaos. Takové zkušenosti si odnášeli cestující v průběhu letošního roku z dálkového cestování po české železnici. Ilustrační snímek
Slib pro cestující: Zpožděné vlaky uberou manažerům drah až pětinu prémií

Pořídit nový nízkoemisní autobus je pro dopravní podniky citelnou finanční zátěží. Zatímco autobus s dieselovým motorem stojí kolem šesti milionů korun, elektrobus vyjde i na dvojnásobek. K tomu je nutné připočítat náklady na pořízení dobíjecích stanic v řádech milionů korun. Autobus s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) se stojí zhruba o třetinu více než naftový. Ovšem stlačený zemní plyn citelně zdražil. Zatímco nyní se prodává průměrně za bezmála 52 korun za kilogram, loni to bylo o 12 korun méně.