"Andrej Babiš je osobou, která profituje z hospodaření Agrofertu. Opatření, kdy vložil holding do svěřenského fondu, jsou nedostačující," potvrdil serveru Neovlivni.cz zdroj obeznámený s auditem. Audit byl hotový už před volbami do Evropského parlamentu, do České republiky ale dorazil až tento týden, píše server. Kolik peněz by Česko mělo kvůli Babišovu střetu zájmů vracet, zatím není jasné. "Zpráva komise je v režimu vysokého utajení," řekl Hospodářským novinám zdroj z ministerstva.

O tom, že zpráva o auditu dorazila do Česka, byl Babiš obecně informován. „Neporušuji ani české ani evropské zákony. "Jsem šokován tím, co tvrdí česká média, že Evropská komise chce vrátit dotace, které obdržela moje bývalá firma. Neni to pravda! Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet," uvedl. Jde ale podle něj o předběžný návrh, který bude analyzován a ČR se k němu vyjádří. Stanovisko EK odmítl.

Transparency International ovšem odhadla, že Česko bude muset vrátit Evropské unii asi půl miliardy korun, Agrofert přijde až o šest miliard ročně.

Hysterie s Babišem

Později na plénu sněmovny zopakoval, že žádné zákony neporušil. „Zase tady máme hysterii Babišem,“ zahájil své vystoupení. „Byl jsem informován, že návrh auditní zprávy dorazil do České republiky. A taky jsem byl informován, že je předběžná a do ukončení procesu je zpráva považována za důvěrnou. Ale jak to u nás chodí, je všude v médiích. Já tu zprávu nemám, neobdržel jsem ji a ani jsem ji nečetl. Jedná se ryze o právní výklad, s nímž se Česká republika dlouhodobě neztotožňuje. A návrh zprávy má mít výklad výrazně odlišný, než předtím účelově uniklý dokument právní služby Evropské komise," uvedl. 

Opozice také podle něj prý nemá jiné téma než Agrofert a Čapí hnízdo. "Co byste dělali, kdyby nebyl Agrofert a Čapí hnízdo? Jste úplně mrtví! Nemáte žádný program! Co byste tady dělali? Zkuste udělat něco pro lidi, ne jenom kopat do Babiše," řekl. Po zhruba osmiminutovém projevu Sněmovnu opustil a do konce jednání se omluvil z pracovních důvodů, což opozice kritizovala. Vít Rakušan (STAN) označil premiéra za sraba: "Takto vnímá premiér parlamentní diskusi: všechny pozuráží a odejde bokem, s úsměvem."

Podle něj do ČR dorazil předběžný návrh a do uzavření procesu je zpráva považována za důvěrnou. "Toto je pouze předběžný návrh, který bude důkladně analyzován a Česká republika, předpokládám že nejméně MF a MMR jako příjemci zprávy, se k němu vyjádří. Teprve pak nám zašle finální zprávu i Evropská komise. Její stanovisko zásadně odmítám a budu bojovat za jeho změnu na základě dalších informací od národních orgánů," napsal Babiš.

Ministerstvo financí, které potvrdilo, že dostalo anglickou verzi zprávy, nyní čeká na doručení české verze auditu. Na tu bude reagovat, obvyklá lhůta na vyjádření je jeden až dva měsíce, sdělilo ministerstvo financí. Sama ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zatím neví, zda materiál Evropské komise zveřejní. "V tuto chvíli mohu říct, že je tam disclaimer, že jde o důvěrný materiál. Pokud budeme osloveni podle zákona 106 Sb. o svobodném přístupu k informacím, nebo podle jednacího řádu sněmovny, tak to naši právníci posoudí," řekla. 

Agrofert se brání

Zdůraznila také, že sama se nechce s materiály Evropské komise seznámit. "Já to nechci vidět, nebudu zasahovat. Hlavně nestojím o to, abych zavdala příčinu k tomu, že do toho vstupuje jakýkoliv politický vliv. Chci, ať to dělají experti. Je to čistě právní otázka," řekla. Pokud by se u dotací pro Agrofert prokázalo porušení pravidel, úřady by musely zahájit daňové řízení. To se zatím ale nepotvrdilo," dodala Schillerová.

„Musíme vyčkat konečného závěru, tam budou, předpokládám, nějaká konstatování a poté se budou (úřady, pozn. red) těmito konstatováními řídit. (…) Včetně všech peněz, které budou označeny v rámci toho konkrétního auditu, který my dnes neznáme. A pak bude postupováno. Naše země, náš právní stát má přesné nástroje, jak postupovat. Buď konkrétní poskytovatelé zahájí řízení o navrácení dotace, nebo koná příslušná finanční správa a zahájí příslušné daňové řízení, ale samozřejmě musíme znát konečný výrok auditu,“ odpověděla  Schillerová v Událostech ČT na otázku, zda bude stát požadovat peníze poskytnuté z národních zdrojů zpátky, pokud se ukáže, že byly vyplaceny protiprávně.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že firma nadále trvá na tom, že v oblasti dotací postupuje přesně podle zákona.

Andrej Babiš a kauza Čapí hnízdo."Návrh auditní zprávy je v rozsahu 71 stran anglicky psaného textu a hned v úvodu je opatřen disclaimerem (pozn. upozorněním), že se jedná o prozatímní zjištění, závěry a doporučení auditorů EK, která mohou být měněna na základě dalších informací od národních orgánů. Proto má být dle této informace zpráva považována za důvěrnou do doby uzavření procesu a do doby vydání finálních zjištění," řekl ČTK mluvčí MF Michal Žurovec.

Babiš pochybení odmítá

Dále uvedl, že na návrh zprávy bude ČR reagovat ve lhůtě, kterou EK stanoví ve chvíli, kdy bude do ČR doručovat českou verzi zprávy. "Ta je zpravidla zasílána do jednoho měsíce po anglické verzi. Obvyklá lhůta na vyjádření je jeden až dva měsíce od doručení návrhu zprávy v národním jazyce," uvedl Žurovec.

Na možný Babišův střet zájmů loni upozornila nevládní organizace Transparency International. Premiér podle jejího právního názoru i po vložení své firmy Agrofert do svěřenských fondů může holding ovlivňovat, zároveň má jako předseda vlády vliv i na jednání o podobě evropského rozpočtu a o rozdělování evropských dotací v Česku.

Německá veřejnoprávní televize ZDF letos ve svém investigativním pořadu ZDFzoom uvedla, že se příjem Agrofertu z evropských fondů za dobu, kdy je Babiš ve vládě, téměř zdvojnásobil. Zatímco v roce 2014 činil 42 milionů eur (1,1 miliardy korun), v roce 2017 už 82 milionů eur (2,1 miliardy korun). Podle Babiše reportáž nemá nic společného se seriózní novinařinou.

Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve Sněmovně), do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací. V roce 2017 pak inkasoval nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší.

Ve hře je hlasování o nedůvěře vlády

Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše jde alarmující situaci. „Nemůžeme akceptovat to, že si premiér do svého svěřenského fondu posílá nějaké peníze. A pokud to tvrdí evropští právníci a ukáže se, že je to skutečně pravda, tak je to skutečně skandální a premiér by měl ty peníze vrátit zejména občanům České republiky,“ uvedl pro Českou televizi. Bartoš požaduje, aby ministerstva poslance se zprávou seznámila.

"Svoláme schůzi opozičních stran. Pokud se ukáže, že jsou informace pravdivé, budeme chtít hlasování o nedůvěře vlády," dodal Bartoš na twitteru.

Souhlasí i předseda ODS Petr Fiala. "Budeme požadovat, aby peníze, které bude muset vrátit ČR, byly vymáhány po Agrofertu. Současně by do vyjasnění situace mělo dojít k zastavení poskytování dotací Agrofertu," napsal na svém twitteru.

„Zároveň žádáme, aby Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejňovala veškeré odpovědi, které v reakci na zprávu Evropské komisi budou zasílat. Je krajně neobvyklé, že na tuto zprávu budou reagovat ministři nominovaní hnutím, ve kterém je předsedou osoba, které se zpráva týká. Tento postup omezuje nestrannost daných orgánů,“ doplnil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Přidal se i předseda Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan. „Prostě není možné, aby český daňový poplatník financoval podnikání jednoho z nejbohatších lidí v České republice, premiéra vlády a člověka, který je podle Evropské komise v jednoznačném střetu zájmů,“ konstatoval Rakušan.

Vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček (ČSSD) Deníku N sdělil, že se nyní musí se zprávou seznámit. Odchod z vlády podle něj není na pořadu dne. „Nejprve se seznámíme se zprávou, která přišla a se zjištěními, které obsahuje,“ řekl Deníku N Hamáček. „Pokud by peníze byly vyplaceny neoprávněně, tak by bylo logické, aby byly vráceny zpátky,“ dodal.

Schůzka opozičních stran

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek ve sněmovně vyzval Babiše, aby poslance informoval o tom, jak na výsledek auditu zareaguje a zda je připraven peníze státu vrátit. Premiér na jeho výzvu nereagoval.

"Na proplácení sociálních služeb pro ty nejpotřebnější nemáme, ale stamiliony hamižnému oligarchovi a premiérovi v jedné osobě proplácíme. Budeme tvrdě vyžadovat, aby český stát peníze po Agrofertu nekompromisně vymáhal," uvedl Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že svolal schůzku opozičních stran, na které chce projednat případné iniciování hlasování o nedůvěře. "Je nepřijatelné, aby si premiér vyplácel nelegálně dotace z kapes daňových poplatníků. Jde o stovky milionů korun," napsal na svém twitteru. 

Podle předsedy lidovců Marka Výborného se "daňový poplatník nesmí ani korunou podílet na řešení osobních firemních problémů premiéra". "Svěřenecký fond, nesvěřenecký fond. Očekávám, že se k tomu postaví čelem!" uvedl Výborný.

Na společné schůzce zástupců nevládních stran (mimo SPD) se zástupci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a ČSSD dohodli na následujících požadavcích:
* Zveřejnění auditní zprávy, která byla zaslána do České republiky
* Zastavení proplácení všech dotací pro holding Agrofert
* Příprava odpovědi pro Evropskou komisi členy vlády, kteří nejsou nominováni hnutím ANO
* Projednání mimořádného bodu k závěru auditu v úterý 4. června jako prvního bodu jednání

Opozice chce o střetu zájmů Babiše jednat ve Sněmovně v úterý. Navrhne zařazení zvláštního bodu. Současně žádá okamžité zastavení proplácení dotací, aby se problém s vyplácením dotací podniků spojených s Babišem neprohluboval. Na schůzce opozičních lídrů se zástupci ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a lidovců také dohodli na požadavku, aby odpověď na zprávu Evropské komise o Babišově střetu zájmů napsali členové vlády mimo hnutí ANO. "Zodpovědnost je na panu vicepremiérovi Janu Hamáčkovi," upřesnil předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Rezoluce v Evropském parlamentu

Evropský parlament v půlce loňského prosince přijal rezoluci, v níž vyzval Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Poslanci EP požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že EK nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert. Český Státní zemědělský intervenční fond od loňského srpna, odkdy platí nové nařízení EU ohledně střetu zájmů, neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt.

Ministerstvo financí následně žádosti do EU přestalo posílat. Web iRozhlas.cz uvedl, že ministerstvo financí nepředložilo k proplacení Evropské komisi projekty Agrofertu za více než 161 milionů korun, mezi nimi je 100 milionů korun na stavbu linky na výrobu toastového chleba.

"Objem žádostí nepředložených Evropské komisi k proplacení je celkem 161 265 796 korun," uvedl pro iRozhlas.cz mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ten zároveň vysvětlil, jakým způsobem úřady postupují ve chvíli, kdy zjistí pochybení na straně příjemce dotace: "Obecně platí, že pokud je v rámci auditu či kontroly zjištěno pochybení na straně příjemce, které na jeho straně zakládá porušení podmínek poskytnutí dotace, postupuje poskytovatel dotace v souladu se zákonem k vymožení neoprávněně vyplacené částky. Konkrétně vyzývá příjemce k vrácení dotace nebo její části, případně zašle podnět příslušnému finančnímu úřadu k vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně," řekl Žurovec.

Na začátku letošního roku Evropská komise prováděla v Česku několik rozsáhlých auditů, prověřovala české řídicí a kontrolní systémy správy unijních peněz a jejich využívání v konkrétních případech.

Agrofert je největším subjektem v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným hráčem v lesnictví a médiích. Předloni zaměstnával zhruba 33 tisíc lidí, z toho 22 tisíc v Česku.