Je, nebo není atomová elektrárna bezemisní zdroj elektřiny? Pokud nevybuchne, tak ano. Vtip z oblasti velmi černého humoru byl včera večer ve skutečnosti klíčem k tomu, zda se podaří premiérovi Andreji Babišovi dojednat v EU kompromis.

Ten měl umožnit připojení České republiky ke snaze většiny zemí EU urychlit boj proti globálnímu oteplování. Plán, který jménem Evropské komise ve středu představila její nová předsedkyně Ursula von der Leyenová, počítá s rychlejším snižováním produkce skleníkových plynů. A především pak dosažením uhlíkové neutrality Evropské unie už v roce 2050.

„Je to nová růstová strategie, která změní způsob našeho života a práce, výroby a spotřeby, abychom mohli žít zdravěji a inovovat své podniky,“ prohlásila von der Leyenová při středeční prezentaci svého plánu v Evropském parlamentu.

Plán o padesáti bodech počítá s pomocí o objemu 100 miliard euro (asi 2,5 bilionu korun), hlavně pro Německo, Polsko a Česko.

Evropská unie chce rychlejším snižováním emisí být v čele celosvětových snah o omezení globálního oteplování, které podle vědců ohrožuje životní podmínky mnoha set milionů lidí napříč celou planetou. A mohlo by vyvolat také obří migrační vlnu, jejíž část by mohla směřovat i do Evropy.

Česká republika není plánovaným zvýšením závazků Evropské unie nadšena, ale Babiš dal včera najevo, že je Praha připravena na kompromis a neblokování „zelené dohody“.

Čistá jaderná?

Zásadní otázkou však pro Česko je, aby v rámci své energetiky mohlo nahradit stávající uhelné zdroje novými bloky jaderných elektráren v Dukovanech a v Temelíně. Babiš na summitu požadoval, aby byly jaderné elektrárny považovány za „čistý zdroj energie“ a aby jejich výstavba mohla být podpořena z unijních peněz. „My si můžeme vybrat svobodně energetický mix,“ tvrdil Babiš a návrhy závěrů summitu to skutečně předpokládaly. Na druhé straně protiatomové Rakousko nechtělo ani slyšet o tom, že by EU ze svých peněz výstavbu českých reaktorů podpořila.