Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku 2017. Zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Listopadová prognóza centrální banky předpokládá konec intervenčního režimu rovněž v polovině roku 2017.

"Vánoční překvapení se tak ze strany ČNB nekoná," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Navíc ČNB podle něj dostala dva předčasné vánoční dárky. Jedním je podle něho zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, neboť to vedlo ke stahování kapitálu z rozvíjejících se trhů, což zmírnilo tlak na kurz koruny, a ČNB tak nemusela v listopadu a v prosinci zatím výrazněji intervenovat. "Navíc domácí inflace výrazně zrychlila a díky zdražování v restauracích po zavedení elektronické evidenci tržeb se dá očekávat, že ceny dále porostou," dodal.

Přečtěte si: V Praze podle odborů stávkuje 250 pošťáků, podnik tvrdí, že méně

Bankovní rada dnes zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB nepřipustí posílení kurzu na úrovně, které by už nebylo možné interpretovat jako "poblíž hladiny 27 Kč/EUR". Takovému posílení ČNB brání automatickými a potenciálně neomezenými intervencemi, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 Kč za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky trhu.

Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013 kvůli obavě z deflace. Na trhu zpočátku centrální banka působila několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh. Další intervence provedla centrální banka loni v červenci a pokračovala v nich v dalších měsících. Podle dostupných statistik celkem do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.

Nenechte si ujít: Malé obchody čekají o svátcích víc zákazníků. Otevřou ale jen některé