Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Banky ve východní i střední Evropě kvetou

EVROPA - Bankám se ve střední a východní Evropě v posledních letech daří. Celková aktiva bank ve střední a východní Evropě loni vzrostla o 28 procent a přesáhla trilion eur.

12.9.2007 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Alena Burešová

Do roku 2011 lze čekat více než zdvojnásobení trhu, nejrychleji přitom rostou banky v jihovýchodní Evropě a ve Společenství nezávislých států, v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině. V těchto zemích dosáhl růst dokonce závratného tempa 42 procent. Vyplývá to ze studie, kterou v těchto dnech zveřejnila skupina Raiffeisen.
 
Z jednotlivých zemí roste bankovní sektor nejsilněji v Srbsku a Rumunsku, naopak nejpomaleji rostou banky na Slovensku. Studie přitom počítá se silným růstem i v následujících letech. Do konce roku 2011 by se celková aktiva bank v regionu měla více než zdvojnásobit na 2,5 trilionu eur. Do roku 2016 by pak měla přesáhnout pět trilionů eur, což odpovídá průměrnému ročnímu posílení o 17 procent. I nadále přitom budou tahounem růstu bankovní trhy v zemích Společenství nezávislých států. V důsledku toho by již v roce 2008 měly banky v SNS být celkově větší než ve střední Evropě.
Hlavním hnacím motorem růstu jsou bankovní obchody s drobnými klienty. „Příjmy velké části obyvatel v regionu rostou, čímž se zvyšuje poptávka po bankovních službách jak na straně půjček, tak i v oblasti vkladů. Téměř všechny mezinárodní banky se tak v regionu nyní zaměřují především na tuto slibnou část trhu. Pokračuje především prudký rozvoj půjček, největší zájem je přitom o financování bydlení, aut a spotřebního zboží,“ uvádí se ve studii.
Sázka bank na půjčky a úvěry zejména drobným klientům má jasné opodstatnění. Zadlužení domácností ve střední a východní Evropě je totiž podstatně nižší, než je obvyklé na západě. Zatímco v zemích eurozóny dosahují půjčky obyvatelstvu 54 procent hrubého domácího produktu, ve střední a jihovýchodní Evropě je to pouze necelých 18 procent, v zemích SNS dokonce jen 8 procent. A jaké je nyní rozložení bank v této části Evropy?
Největší bankou regionu je Ruská Sberbank s celkovými aktivy přes 100 miliard eur. Největší zahraniční bankovní skupinou je italská UniCredit, jejíž celková aktiva dosahují 91 miliard eur. Následují rakouské Erste Bank (59 miliard eur) a Raiffeisen International (56 miliard eur) a na dalších místech jsou KBC a Société Générale.
12.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Útočník zabil v egyptském letovisku Hurghada dvě Němky a zranil Češku, která nakonec zemřela v nemocnici.
1 7

Čeští kriminalisté odletěli do Egypta. Vyšetří ubodání Češky

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání výbor začne řešit příští týden

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se začne zabývat novou policejní žádostí o vydání předsedy a prvního místopředsedy hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání patrně příští týden. O termínu a o návrhu programu jednání výboru se jeho členové poradí v pátek ráno, uvedl předseda výboru Stanislav Grospič (KSČM). Nový předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) předal výboru žádost policie dnes dopoledne.

DOTYK.CZ

Dojetí z Prahy: Apple natočil světovou vánoční reklamu v české metropoli

/VIDEO/ Mezinárodní firmy proslulé dojemnými vánočními spoty nezůstaly ani letos nic dlužny své pověsti a snaží se získat zákazníky na minipříběhy plné emocí. Letos se k nim přidal i Apple, který navíc svou světovou vánoční reklamu natočil v Praze. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT