Na příliv tolika nových zájemců však nejsou tuzemské vodní cesty, kterých je zhruba 400 kilometrů, připravené. A to i přes to, že naši předci zanechali budoucím generacím smělé plány zahrnující nejenom tuzemskou, ale i přeshraniční plavbu.

Nejznámějšími českými vodními cestami pro turistickou plavbu jsou, kromě splavných úseků Vltavy a Labe, Baťův kanál na jižní Moravě a Vraňovsko-hořínský kanál spojující Prahu s Mělníkem. Za pár let by je mohla doplnit zcela nová trasa pro menší lodě - prodloužení labské vodní cesty z Hradce Králové po Josefov. Na tuto stavbu chce krajské město v nejbližších týdnech vypsat zadávací podmínky pro studii proveditelnosti. Ta by měla dát odpověď na ekonomické i technické otázky.

Přístav v Hamburku
Z Hradce až do Hamburku lodí? Vize předků skomírá na zákonodárcích

„Doufám, že nás studie přiblíží k tomu, že se tato stavba uskuteční. Záležet bude i na tom, jak se k celé problematice postaví stát, respektive Ředitelství vodních cest, které by bylo hlavním investorem,“ potvrdil Deníku náměstek hradeckého primátora Jiří Bláha.

Myšlence je nakloněn starosta Smiřic Luboš Tuzar. Právě jeho město by bylo středobodem nové cesty čítající 20 kilometrů. „Pro nás je to velice zajímavý projekt a vidíme v něm velký turistický potenciál,“ nechal se slyšet starosta Smiřic.

Cesta k moři

Podle projektanta Skalického by nový kanál pro malé lodě neměl vliv jen na turistiku na východě Čech, ale i na celou českou i přeshraniční plavbu. Východočeské vodní dílo by totiž bylo první vlaštovkou pro mnohem ambicióznější a dlouhá léta odkládaný projekt spojení Hradce Králové přes Opatovice a Pardubice až po Hamburk.

„Tady to však naráží na to, že stát nebyl s to za dlouhá léta naplnit svoji vlastní legislativu o vnitrozemské plavbě a stále zde narážíme na tři stejné problémy. Těmi jsou nedostavěné plavební stupně Děčín, Malé Březno a Přelouč,“ popisuje Skalický. Přitom právě Děčín je dnes dle šéfa Vodních cest strategickým zájmem České republiky, která se po událostech na Ukrajině snaží oprostit od závislosti na ruském plynu.

Plánovaný vodní koridor Dunaj–Odra–Labe. 14. listopadu 2020 v Ostravě.
Kanál Dunaj-Odra-Labe? Z Bohumína zní opět jasné NE. Důvodem jsou meandry

„Bez tohoto stupně nebude možné se odstřihnout od závislosti na ruském energetickém hospodářství a dovážet do republiky například zkapalnělý plyn nebo vodík. Tento špunt, o kterém se mluví posledních třicet let, musí současná vláda konečně odstranit. Ale ne v řádu let, ale měsíců,“ dodal Skalický.

Moravská trasa

Zatímco „odšpuntování“ děčínského stupně je zatím v nedohlednu, v nejbližších letech by se měl prodloužit Baťův kanál. A to až o dvojnásobek své délky. Ta nyní čítá 52 kilometrů. V přípravě je totiž rozšíření úseků přes jihomoravský Rohatec do Hodonína a Bělov na Zlínsku do Olomouce.

Zdroj: Deník„Nyní se stát snaží vysoutěžit právě stupeň Rohatec, který by přivedl plavbu na jih do Hodonína a následovat bude Bělov, který přivede plavbu přes Tovačovská jezera až do Olomouce. Věřím tomu, že se tak stane v rozmezí dvou až čtyř let,“ dodal Skalický.

Na „delší lokte“ je pak potenciální napojení Baťova kanálu přes Moravu na Dunaj a připojení k síti Evropských vodních cest. „Tam je problém s ekology a vidím to tak na dalších dvacet let,“ dodal šéf Vodních cest.