„Zatím jsme prodali asi sedm procent plochy družice. Kdybychom ji zaplnili celou, získáme milion eur (asi 28 milionů Kč)," řekl jeden z autorů projektu Tjorven Delabie.

Družice CubeSat, kterých už bylo vypuštěno více než sto, jsou součástí projektu zahájeného v roce 1999 Polytechnickou univerzitou v Kalifornii. V současnosti se na něm podílí přes šest desítek univerzit a vysokých škol po celém světě, studenti získávají zkušenosti a znalosti, které ocení třeba firmy zabývající se vývojem a výrobou letecké techniky a podobně.

Družice mají standardní tvar, základem je kostka o hraně přibližně deset centimetrů, satelit někdy tvoří dva či tři tyto základní prvky. „Malé rozměry mají významnou výhodu: stavba i vyslání na oběžnou dráhu je daleko levnější," upozornil Delabie. Nízká cena, která se podle něj pohybuje okolo 100.000 eur (asi 2,8 milionu korun), a malé rozměry prý umožňují vývojářům více riskovat a stavět s novějšími technologiemi než jaké se odváží využít konzervativní výrobci velkých a drahých družic.

Zapojení společnosti

„Takže v důsledku dokážeme v zásadě to samé, co tradiční družice," poznamenal Delabie a zmínil nejrůznější komunikační úkoly, pozorování Země či vědecké mise a podobně. K úspěšné misi je však potřeba nejen postavit a na oběžnou dráhu dopravit samotný satelit, ale také zřídit pozemní řídící stanici a vypracovat a financovat smysluplný výzkumný projekt. „Pokud vybereme víc, než bude potřeba, chceme financovat další projekty, rozšířit vesmírný výzkum naší univerzity," plánuje Delabie.

Studentské CubeSat se do vesmíru nejčastěji dostávají spolu s klasickými družicemi, pokud není plně využita kapacita nosné rakety. Některé starty jsou ale značně netradiční, například z ponorky a jednu z družic doslova vhodila do vesmíru robotická ruka Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Přesto nejde o levnou záležitost. Belgičtí studenti si ale všimli, že jeden ze satelitů se podařilo financovat pomocí tzv. crowdfundingu přes webové stránky KickStarter. Tam mohou lidé sami přispět na projekty, které je zajímají. A přemýšleli o vlastním vylepšení.

„Kromě snahy sehnat peníze jsme také hledali něco, co by zvýšilo povědomí o výzkumu, který děláme na univerzitě a o vesmírném výzkumu jako takovém," vysvětlil Delabie. Jejich nápad nazvaný SpaceBillboard navíc umožňuje kromě jednotlivců zapojit také společnosti. „Zkusili jsme sami oslovit nějaké firmy v Belgii, abychom zjistili, zda by byl zájem. A reakce byla obvykle velmi příznivá. Příznivá reakce ale neznamenala, že bychom hned našli sponzora," poznamenal. Často prý záleželo na konkrétním člověku, se kterým se jim v dotyčné firmě podařilo mluvit.

„Ukázalo se, že firmy, které peníze poskytnou, chtějí často ukázat svou otevřenost inovacím a ochotu opustit prošlapané cesty," míní Delabie. Mezi sponzory tak už nyní figuruje významná nadnárodní softwareová společnost, velká belgická energetická firma, ale třeba i mobilní operátor, který hodlá do vesmíru poslat jména vítězů své zákaznické soutěže.