Bílá omítka nebo dřevěné obložení stěn, na jižní stranu terasy, skleněné posuvné dveře a velká okna. Takový pohled nabízí zvenčí mateřská škola v Olešnici, obci nedaleko Trhových Svinů na Českobudějovicku. Před několika lety olešničtí chtěli zrekonstruovat starou budovu, ale nakonec se rozhodli pro stavbu úplně nového objektu.

Především šlo o kapacitu a nevyhovující kuchyni a jídelnu v bývalé škole. Původní úvahy však nabraly trochu jiný směr při rozhodování zastupitelů. „Když jsme začali shánět dotace na rekonstrukci, vyplynulo z toho, že je lepší získat dotaci a stavět novou školku,“ vzpomíná starosta Rudolf Mareš.

Evropské projekty v oblasti školství - Infografika

„Náhodou tehdy byla vyhlášena výzva na evropské dotace. Stihli jsme ještě první kolo, kde bylo dost peněz i na sociálně nevyloučené lokality. Chvátali jsme a dotaci jsme naštěstí dostali,“ naznačuje Rudolf Mareš, že někdy je třeba mít ve vhodnou chvíli vhodný projekt.

ASPOŇ 16 DĚTÍ NAVÍC

Ten olešnický se ale „za pochodu“ mírně upravoval. Původně se mělo jednat o novostavbu při jakémkoliv zvýšení kapacity. V malé obci proto pomýšleli na přidání jen malého počtu míst. Ale v průběhu příprav přišel požadavek zvýšit kapacitu alespoň o 16 dětí. Takže rovnou přibyla další třída.

Podívejte se Mapu projektů EU.

„Zpětně jsem velmi rád, že se to stalo,“ zdůrazňuje olešnický starosta. „Dnes bych měl novou školku, ale asi už by nestačila. Ještě, že jsme to museli upravit,“ usmívá se Rudolf Mareš, který je nyní v čele obce druhé volební období.

Evropská dotace, získaná z Integrovaného regionálního operačního programu, byla 16,2 milionu korun, obec připlácela na akci dva miliony z vlastního rozpočtu. Na předfinancování akce, které je podmínkou dotace, si museli Olešničtí vzít úvěr. Ten je ale dávno splacen.

A jak zdůrazňuje Rudolf Mareš, jen s penězi z vlastního rozpočtu by obec na postavení školky nemohla ani pomyslet. „Bez dotace bychom do toho jít nemohli,“ říká Rudolf Mareš. Například letos má Olešnice rozpočet ve výši 15,9 milionu korun. V roce 2018, kdy obecní pokladnu vylepšila přijatá dotace na školku, byly příjmy rozpočtu více než dvojnásobné činily 35,6 milionu korun.

CVIČÍ V NOVÉM

A starosta připomíná, že s pomocí dotace z ministerstva pro místní rozvoj například vloni opravili olešničtí dětem tělocvičnu. „A to poměrně zásadně. Tělocvična byla v de-zolátním stavu, dnes mohou děti cvičit v krásném prostředí,“ zdůrazňuje Rudolf Mareš. Náklady na tuto akci byly 3,6 milionu korun a ministerstvo přispělo částkou 2,6 milionu korun.

Ohledně stavby nové školky chce Rudolf Mareš poděkovat také stavebníkům. „Akce, včetně demolice i kolaudace, byla hotova za pět a půl měsíce. Začali jsme v březnu 2017 a klepali jsme se, aby děti na začátku září měly kam jít, zvlášť, když už původní mateřská škola byla zbořena a my o prázdninách finišovali s novou. Ale povedlo se, zejména díky dodavatelské firmě NEMA,“ říká Rudolf Mareš. První muž Olešnice přitom oceňuje i úlohu dotačního manažera firmy Petr Heidinger. „Bez něho bychom dotaci získali jen těžko,“ dodává starosta.

Jeden z rodičů, Miroslav Stašek, který má ve školce dceru, pamatuje i starý objekt, a když srovnává, tak to vyznívá jasně. „Moje dcera si už tu starou školku ani nepamatuje. Tady je to mnohem lepší. Zahrada je moc fajn i zařízení a třídy uvnitř,“ říká.Nový objekt je umístěn v rohu krásné velké zahrady, takže celé dispoziční řešení areálu je příznivější. Třídy jsou větší a směrem na jih je také u obou tříd terasa. Nejen zástupci obce, děti nebo učitelé jsou s mateřinkou spokojeni.

Změnu vítá také další z rodičů Blanka Kučerová. „Jsme moc spokojení, potřebovali jsme novou školku, zvýšila se kapacita míst. Díky tomu se i naše dcerka do školky dostala. Mají vyhřívanou podlahu, spousty hraček. Celkově je prosvětlená. Moderní interiér je pěkný. Děti mají to nejlepší, co mohou mít. Na to, že jsme malá vesnice, je to úžasné,“ zdůrazňuje Blanka Kučerová.

Do nového objektu se část vybavení dokupovala, hlavně stolky, židle a lehátka pro navýšení kapacity. Hodně věcí se ale jen stěhovalo z bývalé školky. Vedoucí učitelka Dana Lošková k tomu dodává, že už bývalý objekt byl dobře zařízen. Každý rok se totiž dokupují nové hračky nebo výukové pomůcky pro vzdělávací proces. Obnovoval se pravidelně i nábytek.

Velkou změnou po stavbě nové školky je ale již zmíněné uspořádání zahrady, kdy se plně uvolnila její centrální část. Přidaly se nebo přesunuly některé herní prvky a vzniklo i místo, které je využívané jako zahrádka. Děti rády venku pomáhají třeba s hrabáním listí, ale ze všeho nejvíc je samozřejmě baví sklizeň.

Projekt v číslech - Olešnice - Infografika

VE STARÉ ŠKOLCE JSME MĚLI JEN JEDNU TŘÍDU, ŘÍKÁ DANA LOŠKOVÁ

K nové mateřské škole v Olešnici položil Deník několik otázek Daně Loškové, vedoucí učitelce.

Obec Olešnice díky financím z dotací vybudovala novou školku s vyšší kapacitou dětí a upravenou zahradouJak vnímáte nový objekt, co třeba přináší jižní terasa?
Ta ve staré školce chyběla. Ale změn je mnohem více… V létě můžeme na terasu otevřít, když tomu dovolí počasí, a třídy se tak hned propojí s naší velkou zahradou. Výborně vybavená je nová kuchyň. Lepší je i jídelna. A vše budou jistě spokojeně využívat i další generace olešnických dětí.

Co bylo na začátku úvah o změně?
Původně se uvažovalo o rekonstrukci, hlavně kvůli školní kuchyni a jídelně. Pak ale padlo rozhodnutí postavit školu raději celou novou. Výhod je celá řada, v počtu míst pro děti i vybavení.

Vznikající stavbu jste měli doslova na dosah, že?
Ze staré školy jsme pozorovali stavbu nové. Vznikala hned vedle původní budovy ve školní zahradě. I ty děti, které teprve měly jít do školky, se těšily.

Projevila se nějak změna ve vnitřním členění prostor?
Ve staré školce jsme měli dvě místnosti, které nebyly takhle velké. A tím, že je jižní strana prosklená, tak je prostor opticky ještě rozšířen. Také jsme neměli starou školku tak prosvětlenou. A v novém objektu máme mezi třídami posuvné dveře, které se dají složit a pro větší akce může vzniknout jeden velký prostor.

Využíváme to třeba pro vánoční den, který pořádáme před vánočními prázdninami. Celý den se připravujeme na náš Štědrý večer, dozdobujeme stromeček a odpoledne jdou děti domů, aby je mohli rodiče přivést svátečně oblečené. Všichni zaměstnanci a děti se sejdeme, paní kuchařky nám připraví rybu a salát a pak jdeme ke stromečku v dolní třídě na nadílku. Když si děti rozbalí dárky, přicházejí i rodiče a zůstáváme ještě všichni ve školce.

Na to využíváme celý velký nový prostor. A potřebujeme opravdu hodně místa, protože přijdou rodiče i prarodiče a všichni se sem musíme vejít. Pořádali jsme tuhle akci už dvakrát. Řekli jsme si, že když máme novou školku, založíme novou tradici a zrušili jsme klasickou besídku, kterou jsme dělali dříve.

Jak je to nyní s počtem žáků?
Bývalá mateřinka měla jednu třídu a kapacitu 24 dětí. Teď máme dvě třídy s kapacitou přes 40 dětí. Žáčků je aktuálně 37. Většinou z Olešnice a jejích částí Lhotky a Bukové. Ale ratolesti sem přivážejí i rodiče z Petříkova nebo Borovan.

Ovlivnila větší kapacita i vzdělávání?
Ve staré školce jsme měli jen jednu třídu, tak jsme z kapacitních důvodů museli dělat předškolní výchovu pro větší děti až po obědě, když šly ty malé odpočívat. Ale po obědě to nebyla dobrá doba, i pětileté děti si po jídle rády zdřímnou a nejsou v takový čas tak vnímavé. Teď, a zatím nám to kapacitně vychází, je jedna třída vyloženě předškolní. Mohu s dětmi udělat potřebné vzdělávací věci už dopoledne, kdy jsou ještě svěží. A odpoledne už mohou mít klidové činnosti, když naši menší žáčci odpočívají. Tohle jsme organizačně mohli udělat až v nové školce, ve staré jsme si to nemohli dovolit.

Hned vedle pak máte olešnickou málotřídku, se kterou jste spojeni pod jednou hlavičkou. Má i to v sobě nějaké výhody?
Máme velmi úzkou spolupráci, co se týká předškoláků. Přibližně jednou za tři týdny pořádá základní škola dny s předškoláky, je to taková hra na školu. Paní učitelka si přijde pro skupinu dětí, které čeká zápis, a už si s nimi hraje na první třídu. Seznamují se také s budoucími prvňáčky, kteří přijdou odjinud, například z Borovan. A my učitelky si můžeme říci, co je třeba a konzultovat například školní zralost dítěte.

100 000 projektů pro lepší Česko