Otázka společných dluhopisů za celou eurozónu je horkým tématem už delší dobu, návrh ale nenachází dostatečnou podporu. Právě Německo se proti němu staví, protože pro Berlín by takový krok téměř jistě znamenal vyšší náklady na obsluhu dluhu.

"Dokud nebudeme kolektivně provádět fiskální politiku, tak nemůžeme mít na stejné úrovni ani úrokové sazby. Rozdílná hladina úroků je motivací k tomu, abychom měli pevnou ekonomiku, anebo naopak trestem za to, že se o ekonomiku dobře nestaráte," řekl Schäuble na dni otevřených dveří na svém ministerstvu.

"Otázka tedy zní, jak můžeme krok za krokem podpořit politickou integraci. Úrokové sazby kolektivizovat nemůžeme," řekl ministr. Německo ale není zdaleka jediné, komu se společné dluhopisy nezamlouvají. Proti je například i Francie.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ale na nedávné schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhl. Pokud na ně ale prý dojde, bude to na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.

Společné dluhopisy za celou eurozónu by měly pomoci slabým členským zemím jako je Řecko. To si nyní půjčuje peníze za tak vysoký úrok, že je to dlouhodobě těžko udržitelné. Stoupenci společných dluhopisů tvrdí, že kdyby se dluhopisy emitovaly za celou eurozónu, měly by nižší úrok, neboť by v nich byly obsaženy i závazky stabilních zemí, jako jsou právě Německo a Francie.

Proti společným dluhopisům ale teď hovoří i další faktor: hrozba snížení úvěrového ratingu. Před pár dny se na trzích šířily spekulace, že o nejvyšší rating by mohla přijít Francie, a třebaže všechny tři největší ratingové agentury spekulace vyvrátily, nervozita způsobila masivní propad na burzách.