Pytel s osobními účty zdarma se jakoby roztrhl. Nabízí je už nejen malé internetové banky, ale i ty velké a tradiční. Je stále běžnější, že člověk za služby spojené s běžným účtem za jistých podmínek nic neplatí. Zdá se, že iniciativa, která bojovala proti nezákonným poplatkům bank, slaví vítězství.

Ještě před několika lety tvořilo český bankovní trh jen pár velkých institucí. Na konci roku 2007 pak stojaté vody rozvířila polská mBank, která přišla jako první s výhradně internetovým bankovnictvím bez poplatků.

Trvalo další čtyři roky, než v tomto ohledu přibyla další konkurence, zato byla hned čtyřnásobná. Tyto finanční ústavy si ke slovu banka doplnily názvy Air, Zuno, Fio a Equa. Jejich nabídka omezených služeb s minimálními poplatky a zajímavě úročenými účty se přesně trefila do nálady spotřebitelů, kteří v důsledku ekonomického vývoje začali více spořit.

Tlak konkurence

A tak dnes 46 procent zákazníků uvažuje při výběru finančních institucí jen o těch bankách, které nabízí účet zdarma. To donutilo i tradiční značky přijít s nabídkami, které by před pár lety nikdo nečekal.

V dubnu nabídla účet zdarma UniCredit Bank, nyní tento krok učinila Raiffeisenbank, která na konci prázdnin představila bezplatný účet eKonto Smart.

Banka tak podle Vladimíra Kreidla, člena představenstva, reaguje na dění na trhu. Nemění však strategii s důrazem na kvalitu a individuální přístup: „Rozhodli jsme se přijít s nabídkou pro lidi hledající účty zdarma, ovšem bez slevy na kvalitě. Rozsahem nabízených služeb se naše eKonto Smart stává zřejmě nejlépe vybaveným účtem z těch, které jsou poskytovány na trhu zdarma."

Zákazníci v něm získávají zdarma například výběry z bankomatů v celé republice, neomezený počet operací, kreditní kartu a spořicí účet s úrokem 1,5 procenta.

U některých účtů „zdarma" jsou háčkem skryté poplatky. Například vedení účtu sice spadá do této kategorie, ale běžné úkony, jako jsou výběry z bankomatů či převzetí platební karty, už mohou být zpoplatněny. Lidem, kteří konto aktivně využívají, se pak překvapivě vyplatí účet s poplatkem za rozšířený balíček finančních služeb. Jeho uživatelé ušetří za služby, které by si museli připlatit, a ještě je banka odmění, například vrácením jednoho či dvou procent z každé platby kartou.

Raiffeisenbank uvádí, že při měsíční útratě ve výši deseti tisíc korun člověk takto „vydělá" 71 korun.

Prostřednictvím poplatků banky kryjí náklady, které mají s personálním zajištěním, provozem prostor nebo počítačovým vybavením. Malé banky omezují náklady tím, že neprovozují tolik poboček a bankomatů, zaměstnávají méně lidí a komunikují zejména přes internet.

Srovnání vybraných bank.

Zákazník jako vítěz

Jejich zákazníci mají proto omezené možnosti osobního kontaktu s referenty, stejně jako je tam omezená například nabídka hypoték či investic. To sice nejsou záležitosti, kterými by se lidé zabývali každý den, ale zato se týkají prakticky každého. Zřejmě i to stojí za skutečností, že malým bankám zákazníci přibývají, ale velkým neubývají.

„Lidé si často zřizují druhý účet v internetové bance a zároveň si udržují původní banku jako tu hlavní," tvrdí Vladimír Kreidl.

Díky velké konkurenci a moderním technologiím jsou dnes lidé náročnější a informovanější. Porovnávají různé nabídky, u nichž se sice soustřeďují na cenu služeb, ale zajímají se i o to, co dostanou navíc a v jaké kvalitě.

Lze proto vyslovit názor, že levné banky bez poboček budou i nadále spoléhat na několik jednoduchých produktů, zatímco ty větší budou muset kromě šíře služeb pracovat i s poplatkovou politikou. Konkurenceschopné ceny si žádá sám život.

Takový vývoj je ovšem plně v zájmu občana. Vždyť v něm vítězí.

PETRA LÍSKOVÁ