Bílá vína preferuje zhruba polovina konzumentů vín, téměř dvě pětiny dávají přednost červeným vínům. Desetina konzumentů vína nemá z hlediska barvy vína jednoznačného favorita. „Bílá vína se dostávají stále více do oblíbenosti na úkor červených," řekl ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Mezi bílými víny stále převládá zájem o Müller Thurgau, který uvedlo mezi oblíbenými 19 procent respondentů. Před pěti lety jich ale bylo 32 procent. Osmiprocentní pokles na 12 procent zaznamenalo Veltlínské zelené.

Stabilní zájem mají lidé například o Rulandské bílé nebo Sauvignon. Naopak z pěti na 12 procent vzrostla preference Pálavy. „Toto víno je aromatické, plné, někdy i nasládlejší a neobsahuje tolik kyselin, což může být jeden z důvodů většího zájmu," uvedl Machovec. Doplnil, že zájem o novou odrůdu může souviset i s větším rozvojem vinařské turistiky. Lidé jezdí do jihomoravských sklepů, kde se s širším spektrem odrůd mohou seznámit.

Mezi červenými víny si primát drží Modrý Portugal s 32 procenty, následuje Frankovka s preferencí 28 procent.

Širší nabídka

Vývoj vztahu k vínu lidé spojují s detailnějším vnímáním jeho chuti, konzumace se individualizuje. Informace o vínu si lidé předávají mezi sebou. Konzumenti se učí ve své chuti, kladou více důraz na kvalitu. Podle Machovce také existuje širší nabídka vín než v minulosti. Příkladem je například červený Dornfelder.

Nejčastějším místem nákupu vína je podle průzkumu hypermarket či supermarket. Ve vinotékách alespoň někdy nakupují téměř dvě třetiny konzumentů vín.

V běžném měsíci respondenti koupí nejčastěji jednu nebo dvě lahve vína. V průměru je to 2,9 lahve, což je dlouhodobě stabilní výsledek. Průměrná měsíční útrata za víno loni činila 314 Kč, která se ve srovnání s posledním průzkumem v roce 2008 jen nepatrně zvedla, ale v dlouhodobém pohledu je patrný trvalý nárůst.