Poslední údaje uvádějí, že lidé v roce 2013 za biopotraviny utratili téměř dvě miliardy korun, což bylo o 9,5 procenta více než 
v předešlém roce. Přesto je podíl biopotravin na celkové spotřebě stále zanedbatelný, protože nedosahuje ani jednoho procenta.

Lze ovšem očekávat, že firem zapojených do ekologického zemědělství bude nadále přibývat, protože po nich neustále roste poptávka. Loňský průzkum agentury Median ukázal, že podíl lidí, kteří biopotraviny nakupují, se zvýšil na 41 procent. V roce 2010 to bylo 37 procent. Nutno ovšem dodat, že lidé za tyto potraviny ročně utratí v průměru necelé dvě stovky korun.

Spotřebitele od jejich nákupu odrazuje vyšší cena. „Systém tohoto způsobu hospodaření upravují národní 
i evropská pravidla. Každoroční přísné kontroly, které musí ekologický zemědělec podstoupit, prokazují, jestli hospodaří podle těchto pravidel," vysvětlil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dodržení těchto standardů něco stojí. „Ekologické zemědělství je například výrazně náročnější na lidskou práci," přiblížil Vojtěch Sýkora
z Dobré farmy ve středočeských Máslovicích.

Biopotraviny

Ne všechny druhy biopotravin ale musejí být nutně dražší. Někteří ekologičtí zemědělci dokonce do obchodů dodávají svoje zboží bez označení bio, aby je od nákupu zbytečně neodrazovali. „Ceny některých druhů ovoce a zeleniny v kvalitě bio se oproti těm konvenčním ve finále nijak neliší," uvedla třeba mluvčí obchodního řetězce Globus Pavla Hobíková. Cenově stejně tak vycházejí například dýně, tykve, cukety nebo česnek.

Zvyšující se zájem o biopotraviny potvrzuje právě i Globus. Oproti loňsku jich letos prodal o 19,7 procenta více. „Největší zájem mají zákazníci o čerstvé české potraviny 
v bio kvalitě, jako je mléko, vejce či jogurty," upřesnila Hobíková.

Zrovna mléko vyrobené 
v režimu ekologického zemědělství se stává dobrým obchodním artiklem. Zatímco výkupní cena konvenčně vyrobené suroviny v posledních měsících výrazně klesá a dostává se na samou hranici rentability, což dělá chovatelům dojných krav těžkou hlavu, cena biomléka se stále drží na stejné úrovni. Navíc poptávka po něm stoupá, protože je o něj velký zájem v zahraničí, zejména v Německu. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců uvádí, že poptávka stoupá ročně o sto procent.

Němečtí odběratelé navíc požadují ještě přísnější standardy, než jak je definuje Evropská unie. Čeští zemědělci tyto požadavky dokáží splnit 
a za to jim Němci nabízejí lepší a stabilnější podmínky. 
K zahájení spolupráce je před čtyřmi lety přiměla krize na trhu s biomlékem, kdy největší český zpracovatel – mlékárna Velké Meziříčí – ukončil biovýrobu a sedláci neměli kam mléko dodávat.

„Dnes se situace sice stabilizovala, přesto však na tuzemském trhu s biomlékem není situace optimální. Samozřejmě bychom si přáli tuzemskou produkci zpracovanou a produkovanou pro tuzemské spotřebitele. Bohužel stav, kdy biomléko končí smíchané s mlékem z konvenčních farem, kde se třeba používá krmivo z geneticky modifikovaných plodin, protože pro bioprodukty nemají mlékárny dostatečný odbyt, se nám nelíbí. Považujeme to za znehodnocení kvalitní suroviny," uvedla manažerka svazu Kateřina Nesrstová.
Do Německa, hlavně do mlékárny Gläserne Molkerei, vyrážejí každé dva dny tři cisterny s biomlékem (asi 78 tisíc litrů), kde se zpracovává především na mléko, sýry a tvarohy. Tyto výrobky by měly být výhledově dostupné i českému spotřebiteli.

Loňská miliarda

Ministr Jurečka by byl ovšem rád, kdyby se Česká republika nestala pouhým dodavatelem surovin. „Chceme, aby biozemědělci svou produkci dotáhli až do finálních výrobků," řekl a jako vzor označil Rakousko, kde je mezi spotřebiteli o biopotraviny velký zájem. „Tady je ještě velký prostor," doplnil Jurečka.

V současné době je v ekologickém zemědělství obhospodařováno více než 500 tisíc hektarů z celkového počtu 
2,5 milionu hektarů půdy, což je skoro 12 procent a Česká republika tak v Evropské unii patří mezi pět zemí s největším podílem ekologických zemědělců. Nejvíce půdy v ekologickém režimu je v Jihomoravském kraji, a to téměř 
73 tisíc hektarů.

Loni dotace na plochu do tohoto podnikání překročily jednu miliardu korun. V novém programu pak ekologičtí zemědělci dostanou vyšší preferenční body na své investiční projekty. „Ekologické zemědělství je přirozený, původní a vysoce moderní způsob hospodaření založený na tisícileté zkušenosti našich předků, respektu k přírodě 
a ohleduplnosti ke všemu živému," dodal ministr.

Zemědělství bez chemie.