Společnost Goodwill Property Investment z Brna se rozhodla postavit ve Slavkově bioplynovou stanici. Na radnici o tom ale nic bližšího neví. „Slyšel jsem o tom takzvaně ze čtvrté ruky, ale zatím k tomu na úřadě nejsou žádné podrobnější informace,“ řekl místostarosta Slavkova u Brna Jiří Doležel.

To potvrzuje i vedoucí stavebního odboru slavkovského úřadu Hana Postránecká. „Ještě jsme nedostali žádnou žádost o řízení nebo umístění stavby. Něco málo o tom ví kolegyně Šilhánková,“ odkázala na kolegyni Postránecká.

Na odboru územního plánování už něco málo věděli. „Zatím jsem jen posílala stanovisko, zda je stavba v souladu s územním plánem. Mohu potvrdit, že po této stránce je vše v pořádku,“ uvedla Hana Šilhánková z odboru územního plánování. Podle jejích slov by měla bioplynová stanice stát v průmyslové zóně mimo město. V lokalitě přibližně poblíž čističky odpadních vod.

Vliv na životní prostředí

Firma už ale rozjela řízení na odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Ten posuzuje, zda stavba bioplynové stanice nějak neovlivní životní prostředí.

„Vzhledem k tomu, že posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje i kongregační jednotky pro spalování bioplynu, je třeba věc posoudit. K oznámení o stavbě je možné se vyjádřit do dvaceti dnů. K nahlédnutí je třeba na městském úřadě ve Slavkově. Na základě vyjádření města, dotčených orgánů a veřejnosti teprve vydá odbor závěr,“ vysvětlil referent oddělení informací a styku s veřejností z Krajského úřadu Jihomoravského kraje Petr Holeček.

Slavkov u Brna ale ani zdaleka není první, kdo by chtěl bioplynovou stanici stavět. Ta má vzniknout mimo jiné i ve Velešovicích, Krásensku nebo třeba ve Vyškově. Stavby ale potrvají několik let. Ve Vyškově vznikne stanice třeba až v roce 2012. Na jaře roku ji tam chce začít stavět firma Rebios, což je dceřinná společnost vyškovské firmy svážející odpad Respono. „Bioplynová stanice bude zpracovávat veškerý biologicky rozložitelný odpad, to znamená trávu, listí a další odpad ze zeleně, ale také zbytky jídel z domácností. Svážet do ní budeme také třeba fritovací oleje,“ uvedl nedávno technicko-provozní náměstek společnosti Respono Pavel Horáček.

Obyvatelé vznik bioplynové stanice vítají. „Myslím si, že je to dobrý nápad. Je škoda házet zbytky z jídel do normálního koše na odpadky,“ řekl třeba Petr Konkol.

Bioplynová stanice už bez problémů funguje více než rok třeba v městyse Švábenice. Ta zatím zpracovává především kukuřici. „Stanice je založená na principu obnovitelných zdrojů energie. Odpad, který vznikne, použiji jako hnojivo,“ vypověděl před nějakou dobou František Bureš.