Lidé v Česku si přejí mnohem rovnější rozdělení bohatství. Rovnostářské tendence se přitom projevují bez výrazných rozdílů napříč všemi sociálními skupinami, včetně politických preferencí jednotlivců. Vyplývá to ze studie majetkové nerovnosti, se kterou přišel Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) spadající pod ministerstvo práce.

Ústav rovněž provedl dotazníkový experiment, v němž lidem prozradil skutečnou výši nerovností: nejbohatších 20 procent populace drží 80 procent veškerého majetku v zemi, zatímco nejchudších 20 procent jen 0,2 procenta. V reakci na tato zjištění měli respondenti větší tendence k populismu, a tedy k větší nedůvěře vůči vládnoucím elitám, k radikálnějším názorům a silněji požadovali snížení nerovností.

Úsporná opatření vlády by neměla dopadat na důchodce, mladé rodiny či osoby s nízkými příjmy, říká Robin Maialeh:

Úsporná opatření vlády by v dnešní době neměla dopadat na specifické skupiny, jako jsou důchodci, mladé rodiny, studenti, nemajetní či lidé s nízkými příjmy.
Stát by měl hledat peníze u bohatých, ne zhoršovat situaci chudých, říká expert

Podle ředitele RILSA Robina Maialeha nelze o Česku hovořit jako o rovnostářské zemi, ač tomu některé ukazatele napovídají. „Například hodně používaný takzvaný Gini index nezahrnuje ty úplně nejbohatší a úplně nejchudší,“ upozornil ředitel.

Prapůvod současné majetkové nerovnosti vidí již v transformaci z 90. let. „Jde i o to, že nepoužíváme nástroje daňové politiky, které nerovnost mohou mírnit. Navíc veřejná správa data o majetku ani dostatečně neeviduje,“ uvedl také pro Deník.cz Maialeh.

Na majetkovou nerovnost se před třemi lety zaměřil také ekonomický analytik PAQ Research Jakub Komárek. Opíral se tehdy o odhady rozložení majetku od Credit Suisse Research Institute z roku 2019.

Z nich vyplývá, že vysokou nerovnost u nás způsobuje především koncentrace majetku u jednoho procenta nejbohatších. To podle zmiňovaného institutu vlastnilo 36 procent veškerého majetku.

Těsně nad hranicí chudoby jsou v České republice asi dva miliony lidí:

Asi dva miliony Čechů žijí těsně nad hranicí příjmové chudoby. Další milion pak pod ní. Ilustrační snímek
U hranice chudoby v Česku žijí tři miliony lidí. Statisíce se topí v exekucích

Ekonomka Božena Kadeřábková z Institutu CEVRO nicméně namítla, že Česko má jeden z největších podílů domácností na světě, které vlastní byt. „Polarizace bohatství je navíc základ kapitalismu a tržní ekonomiky,“ uvedla.

Připustila ale, že příliš velká majetková nerovnost může mít negativní dopady na sociální soudržnost a ekonomickou stabilitu. „Vysoce koncentrované bohatství může způsobit, že obrovská část populace se cítí opomíjená a ekonomicky bezmocná, což může vést k sociálnímu napětí a snížení spotřebitelské důvěry,“ doplnila.

Změňte daně, doporučili odborníci

Analytik Komárek z PAQ Research si myslí, že vhodným nástrojem pro snížení vysoké majetkové nerovnosti jsou daně z majetku. „Ty ale patří v Česku k nejnižším v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Český daňový systém stojí výrazně na zdanění zaměstnanecké práce, a to i v mezinárodním srovnání. Zatímco ze zdanění minimální mzdy náleží státu 8850 korun, z prodeje a držení nemovitostí či akcií je zdanění nulové či minimální,“ upozornil pro Deník.cz. Vysoké zdanění zaměstnanecké práce dle něj vstupuje do nákladů firem a poškozuje hlavně malé a střední podniky.

Také vědci z RILSA doporučují větší zdanění majetku a příjmů z kapitálu. „Například u nemovitostí by měla být zohledněna cena nemovitosti, její účel a jejich případný počet. U kapitálového majetku je situace složitější, ale rovněž lze kombinací daňových sazeb a administrativních opatření docílit toho, že se ti nejmajetnější budou více podílet na příjmech veřejných rozpočtů,“ popsal možný recept Maialeh.

V čele žebříčku nejbohatších Čechů zůstává vdova po Petru Kellnerovi:

Pražské sídlo společnosti PPF zesnulého podnikatele Petra Kellnera
Nejbohatší Češi? Na prvním místě zůstává Kellnerová. Babiš je pátý

Ekonomka CEVRO Božena Kadeřábková namítla, že zvýšení majetkových daní by zaplatili i chudí, protože se opatření odrazí ve výši nájmu. „A třeba zvýšení zdanění pozemků se už promítá do nákladu zemědělců, takže to povede ke zdražení potravin a zase to zaplatí i nízkopříjmové rodiny,“ upozornila.

Vyjádřila také pochybnosti o řešení majetkové nerovnosti progresivním zdaněním, kde sazba daně stoupá s rostoucím příjmem nebo bohatstvím jednotlivce. Podle ní může odradit od pracovního nasazení, rizikovějších investic a podnikání. Vyšší daně pro bohaté by také mohly vést k přesunu podnikání do zemí s nižší daňovou zátěží.

Jaké jsou jiné možnosti? 

Mezi možnými recepty na snížení majetkové nerovnosti uvedla investice do kvalitního a dostupného vzdělání, rekvalifikace a zvýšení dovedností, které mohou zlepšit vyhlídky pro méně majetné. Řešením může dle Kadeřábkové být i podpora sociálního a dostupného bydlení, zvýšení minimální mzdy či podpora malých a středních podniků.