Jen železnici za zmizelý kov vzniknou ročně škody přes třicet milionů korun. A to je jen vyčíslení ukradeného materiálu. Statistiky už neuvádějí, kolik lidí muselo v noci pracovat na opravě nebo že kromě zcizených kabelů se musely z bezpečnostních důvodů vyměnit i další části. Výsledkem jsou naštvaní cestující, kteří musí kvůli opravám na spoj čekat několik minut až hodin.

„Není den, kdy bychom neřešili nějakou krádež na železnici, přitom by se jim dalo legislativně předejít," tvrdí generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Kolář, který má hned dva recepty na nápravu.
Zaprvé navrhuje zavést pro sběrny certifikace, takže by odpad, který je nejčastějším předmětem krádeží, mohly vykupovat pouze sběrny 
s osvědčením. Jako druhou možnost pak bezhotovostní platbu za výkup kovů. Domnívá se totiž, že nepřizpůsobiví občané, kteří patří k nejčastějším pachatelům, nemají bankovní účty, navíc že by tím byla jednodušší zpětná identifikace lidí, kteří odpad do sběrny dodali. „Oba naše návrhy jsme připraveni podrobně projednat s novým ministrem dopravy," říká Jiří Kolář.

O nutnosti regulace výkupu kovů nějaký čas hovoří 
i politici. Loni novelu zákona o odpadech, podle které by obce mohly regulovat sběrny, navrhli poslanci ODS. S rozpuštěním sněmovny ale spadla pod stůl. Nyní podobný návrh prosazují senátoři napříč politickými stranami. Obce by podle něj mohly vyhláškou stanovit, kde mohou být sběrny, omezit by mohly 
i provozní dobu nebo je úplně zakázat. Dnes jsou na výkupny starostové krátcí, povolují je totiž krajské úřady.
„Osoby, které předávají kovové odpady, se nezřídka při získávání kovových předmětů dopouštějí mnoha trestných činů, například krádeže, poškození cizí věci, ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení," uvádí důvodová zpráva.
Nynější úprava je podle senátorů nedostatečná. V zákoně stojí, že musí vykupující identifikovat vykupované věci i lidi, kteří je přinesli. Ne vždy se tak ale děje.

Je novela nespravedlivá?

Se zněním novely nesouhlasí Česká asociace odpadového hospodářství, podle které by se měly spíš zefektivnit stávající kontroly. „Problémem novely je, že postihuje paušálně všechny, i ty, kteří nynější zákon dodržují," říká ředitel asociace Petr Havelka. Důraz má být podle něj kladen na postihy těch, kteří zákon porušují. „Zatím jen Česká obchodní inspekce může sběrny kontrolovat tak, že nejdřív zkusí vykoupit například měděný okap a teprve poté se legitimuje. Mezitím kontroloři sledují, jestli se provozovatel sběrny chová podle zákona. Všechny ostatní kontrolní orgány se musí nejdřív legitimovat a až potom zahájit kontrolu. Doberou se samozřejmě k jiným výsledkům," vysvětluje Havelka.

„Zákon neříká, že všechno zrušíme. Když někdo dlouhodobě nefunguje tak, jak má, proč by obce nemohly omezit jeho činnost? Starostové a zastupitelé dobře vědí, která sběrna funguje správně. Když máme tisíce sběren, muselo by tady být půl milionu policistů a kontrolorů, aby všechny ohlídali," reaguje na výtky předkladatel novely senátor Jaroslav Zeman (ODS).
Ještě jiný recept má Svaz měst a obcí ČR, který prosazuje zákaz výkupu kovů od fyzických osob.

Krok k nápravě udělal minulý týden Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, když vydal publikaci fotografií předmětů, jejichž výkup je zakázán. Pomoci má policistům, kontrolorům i vykupovatelům. „Výkupny se už nebudou moci vymlouvat, že nevědí, jak ten který předmět, který podle zákona nesmí vykupovat, vypadá," řekl předseda správní rady institutu Pavel Drahovzal.

Druhé čtení návrhu novely proběhne v Senátu v tomto měsíci. Pokud projde i sněmovnou, platit by mohl začít už od příštího roku.

Krádeže kovů

KATEŘINA CIBOROVÁ