Ve velkoskladech v Praze, Hradci Králové, Horní Cerekvi na Pelhřimovsku a Fryčovicích u Frýdku-Místku je právě prodávají po třech či čtyřech korunách za kilogram, levné brambory ze dvora prodávají také mnozí menší zemědělci. Při této ceně se jim alespoň vrátí náklady na jejich vypěstování.

Přestože se pěstitelé snaží naplánovat takovou produkci, aby vše dokázali prodat, někdy jim propočty nevyjdou. Příkladem byl právě loňský rok. „Byla nadúroda, a navíc kvůli koronaviru ubyl odbyt v hospodách a školních jídelnách, které měly zavřeno,“ řekl Deníku Milan Hájek, jenž brambory pěstuje na své rodinné farmě na Benešovsku. „Proto musíme být aktivní a oslovovat další zákazníky, aby se nám je podařilo prodat,“ konstatoval.

Podle odhadu Agrární komory ve skladech stále zůstávají tisíce tun loňských brambor. „U některých pěstitelů to může být deset procent jejich roční produkce, ale u jiných třeba až čtvrtina,“ řekl Deníku prezident Agrární komory Jan Doležal. Lidé si kvůli zavřeným restauracím a jídelnám vařili doma, brambory většinou nakupovali v supermarketech. „Řetězce využily toho, že se sem kvůli covidové krizi valily brambory z dovozu jen za symbolickou cenu, a o české proto nebyl takový zájem,“ prohlásil.

Většina brambor pochází z Česka

Zástupci obchodních řetězců ale namítají, že většina brambor, které nabízejí na svých pultech, pochází z Česka. „Ty z dovozu se prodávají zejména mimo sezonu, když ty české už – anebo ještě – nejsou k dispozici,“ řekl Deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Tuzemští pěstitelé podle něj nyní doplácejí na to, že neinvestují do skladovacích kapacit. „Pokud to neprodají dnes za výrobní cenu, tak jim brambory už za měsíc shnijí, protože na ně nemají kvalitní skladovací prostory,“ míní Prouza.

Tuzemští pěstitelé tvrdí, že jejich brambory patří k nejkvalitnějším na světě. Třeba kvůli tomu, že používají méně průmyslových hnojiv i prostředků proti škůdcům než zahraniční konkurence. Mohou také být u spotřebitele mnohem dříve než ty z dovozu. Od nich by již produkty letošní domácí sklizně měly být na první pohled odlišitelné nově zaváděnou značku kvality CZ Q.

Nová známka bude potvrzením kvality. Kdo ji chce získat, musí totiž dodržovat přísné osevní postupy, v dostatečné míře používat organická hnojiva, a naopak splnit limity na přípravky na ochranu rostlin. U brambor je nutné zajistit dohledatelnost jejich původu, musí také splňovat podmínku nízkého obsahu kadmia a olova.

Přestože brambory patří k plodinám, které se v Česku tradičně pěstují, v uplynulých desetiletích obsah plochy, na níž se sázejí, prudce klesl. Zatímco v roce 1990 osevní plocha brambor činila 109 tisíc hektarů, loni se již pěstovaly pouze na 23 877 hektarech. Soběstačnost v zásobování tuzemskými bramborami je zhruba 73 procent. „Záleží na konkrétní sezoně. Je-li příznivá, může být i trochu vyšší, při velkém suchu mírně klesá,“ dodal šéf Agrární komory Doležal.