Ekonomiku nadále táhly výdaje domácností, které se zvýšily o 0,9 procenta a meziročně byly vyšší o tři procenta. Byl to jejich nejsilnější růst od finanční krize, uvedla agentura Reuters. Spotřební výdaje přitom zůstaly velmi silné i po červnovém referendu a minulý měsíc rostly nejvyšším červencovým tempem za 14 let.

Růst povzbudilo i překvapivé mezičtvrtletní zvýšení podnikatelských investic. Vládní výdaje naproti tomu mírně klesly.

Na straně produkce ekonomiku podpořila hlavně průmyslová výroba. Ta ve druhém čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům o 2,1 procenta, tedy nejprudším tempem od roku 1999.

"Naše průzkumy, které zahrnují období do referenda a bezprostředně po něm, dosud nijak nenaznačují, že by investice nebo HDP výrazněji ovlivnila nejistota (kolem brexitu)," uvedl hlavní ekonom statistického úřadu Joe Grice.

Solidní růstové tempo se ale kvůli takzvanému brexitu nemusí ve zbývající části roku udržet. Většina ekonomů, které oslovila agentura Reuters i přes příznivé údaje z období po referendu očekává, že britská ekonomika v dalších čtvrtletích výrazně oslabí a zřejmě sklouzne do recese.

Britové odchod své země z EU odhlasovali v referendu 23. června. Bezprostředně po hlasování se propadly ukazatele spotřebitelské a podnikatelské důvěry, první červencové údaje z reálné ekonomiky ale překonaly očekávání a spotřebitelská důvěra tento měsíc výrazně oživila.

Britská centrální banka minulý měsíc ve snaze zmírnit negativní hospodářské dopady brexitu snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní minimum 0,25 procenta. Oznámila i další opatření na podporu ekonomiky, včetně nákupů vládních dluhopisů.