Centrální banka ale varovala před brzkým silným růstem spotřebitelské inflace pod tlakem prudkého vzestupu cen vstupů a výrobních cen. Do nich se začal výrazně promítat propad libry po červnovém referendu o odchodu země z Evropské unie.

Meziroční míra inflace klesla na 0,9 % z 1 % v září, kdy byla nejvýše za téměř 2 roky. 

Inflace navzdory prognózám vůbec nestoupá

Zatím se tak neplní všeobecné předpovědi prudkého růstu britské inflace kvůli ztrátám libry. Kurz měny od června ztratil na dolar asi 16 % a proti euru 11 %, což zvyšuje náklady dovozu. Maloobchodní prodejci však zatím kvůli ostré domácí konkurenci tlak na růst cen pro spotřebitele tlumí. Statistický úřad dnes konstatoval, že nemá žádný důkaz, že by slabá libra zvyšovala ceny v obchodech.

Výrobní ceny však v říjnu meziročně vzrostly o 2,1 %, tedy nejvíce od dubna 2012. Ceny materiálů a surovin vyskočily proti září rekordním tempem 4,6 %. To je podle guvernéra Bank of England Marka Carneyho známkou "první fáze" vlivu klesající libry na cenovou hladinu.

Pokles libry znamenal oživení exportu

Carney očekává nárůst inflace i vzhledem ke zlepšení výhledu domácí ekonomiky, na níž se hlasování o odchodu z EU nijak škodlivě neprojevilo a pokles libry naopak poskytl silnou vzpruhu vývozu. Banka předpovídá, že míra inflace do roka stoupne na zhruba 2,7 %. Carney dnes uvedl, že centrální banka by mohla přestřelení inflačního cíle do určité míry tolerovat, aby podpořila hospodářský růst a zaměstnanost.

Inflace v Británii je pod dvouprocentním cílem centrální banky už tři roky. Loni byla inflace nulová, a byla tak nejnižší od začátku měření tohoto údaje v roce 1950.