Podniky podle agentury Reuters přiznaly, že se na kartelu podílely, aby jim byly výměnou za to sníženy pokuty o deset procent. Pokuta se týká německé strojírenské společnosti Schaeffler, švédské společnosti SKF a tří japonských výrobců automobilových součástek.

Kartel podle unijního regulátora fungoval více než sedm let, a to od dubna 2004 do července 2011. Během této doby se firmy tajně domlouvaly na cenách svých výrobků.

Kromě těchto pěti firem se podle zjištění unijního regulátora na kartelu podílela ještě japonská společnost JTEKT. Trestu však unikla, protože na kartel upozornila.

Výrobci osobních a nákladních aut využívají valivá ložiska ke snížení tření mezi pohyblivými částmi uvnitř vozidel.

Dnešní pokuta za kartel s ložisky patří k nejvyšším od EK
1,71 miliardy eur (46,9 miliardy Kč) - prosinec 2013 - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR;

1,47 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006;

1,38 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mj. domlouvaly na cenách;

953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na cenovém kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011;

831,11 milionu eur (původně 992 milionů) - únor 2007 - pěti firmám (ThyssenKrupp, Otis, Kone, Schindler a Mitsubishi Electric) za kartel při výrobě výtahů v letech 1995 až 2004; v červenci 2011 soud EU snížil pokutu firmě ThyssenKrupp ze 479,67 na 319,78 milionu eur, podle soudu výši pokuty Evropská komise špatně stanovila;

799,445 milionu eur - listopad 2010 - 11 leteckých společností za kartelové dohody v nákladní dopravě v období prosinec 1999 až únor 2006 - British Airways, Air France-KLM, Air Canada, Cathay Pacific, Cargolux, Japan Airlines, LAN Chile, Martinair, SAS, Singapore Airlines a Qantas;

790,5 milionu eur - listopad 2001 - osmi evropským a japonským výrobcům vitamínů za kartelové dohody v období září 1989 až únor 1999;

676 milionů eur - říjen 2008 - devíti petrochemickým společnostem (Sasol, ENI, Exxon Mobil, RWE, Total, Repsol, MOL, Tudapetrol a Hansen & Rosenthal) za kartelové dohody, firmy se domlouvaly na výši cen a rozdělovaly si trh s tuhým parafínem;

648,9 milionu eur - prosinec 2010 - skupině šesti výrobců LCD obrazovek kvůli kartelovým dohodám v letech 2001 až 2006 (LG, AU Optronics, Chimei InnoLux Corporation, Chunghwa Picture Tubes, HannStar Display Corporation a Samsung Electronics), Samsung se ale pokutě vyhnul, protože na kartel Evropskou komisi upozornil;

640 milionů eur (původně 1,1 miliardy eur) - červenec 2009 - německé energetické společnosti E.ON a francouzské firmě Gaz de France za to, že si údajně tajně rozdělily trhy se zemním plynem; každá z firem měla zaplatit 553 milionů eur, což bylo později sníženo na 320 milionů eur každé;