Největší pokutu dostala Deutsche Bank, která bude muset zaplatit přes 725 milionů eur. Komise dokončila vyšetřování celkem osmi bank, britská Barclays a švýcarská UBS se ale pokutě vyhnuly, protože o dohodách obchodníků bank na manipulacích se sazbami komisi informovaly. Brusel bude ještě vyšetřovat francouzskou Crédit Agricole, dále britskou HSBC, JPMorgan a makléřskou firmu ICAP.

„Šokující na skandálech LIBOR a EURIBOR jsou nejen manipulace, které nyní řeší finanční regulační orgány po celém světě, ale také tajné dohody mezi bankami, které si mají vzájemně konkurovat," řekl k případu komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.

Société Générale, která zaplatí druhou nejvyšší pokutu 446 milionů eur, ale zdůraznila, že byla potrestána za nesprávné jednání v podstatě jediného zaměstnance, který z banky odešel v září 2009. „Všechny tyto praktiky se děly bez vědomí jeho nadřízených i vedení banky," dodala Société Générale, která je majitelkou české Komerční banky.

Pokuty za manipulace se sazbou LIBOR

Od výkonného orgánu Evropské unie to jsou první tresty za manipulace s referenčními sazbami, od nichž se odvozují úroky milionů finančních transakcí v eurozóně a ve světě v hodnotě stovek bilionů eur. Americké a britské úřady již daly vysoké pokuty za manipulace se sazbou LIBOR pěti společnostem v úhrnné výši 3,7 miliardy dolarů (75 miliard Kč).

Komise zjistila, že celkem sedm finančních institucí se podílelo na kartelové dohodě o sazbách EURIBOR od září 2005 do května 2008. Jiná skupina sedmi bank se podle výkonného orgánu EU domlouvala v letech 2007 až 2010 na manipulacích se sazbou LIBOR na japonské jeny.

Crédit Agricole a HSBC účast na kartelu popírají

Dohodu s komisí výslovně odmítly Crédit Agricole a HSBC, které svou účast na kartelu popírají, a komise o jejich případech rozhodne příští rok. Mluvčí britské banky dnes sdělil, že HSBC se hodlá proti závěrům vyšetřování důrazně bránit.

Manipulace s referenčními sazbami vyšly najevo loni, kdy jako první uzavřela dohodu o urovnání žaloby s americkými a britskými úřady banka Barcalys. Ukázalo se přitom, že velké banky v době finanční krize v letech 2007 až 2009 s tichým souhlasem vlád a centrálních bank hlásily nižší sazby, než za jaké si byly schopny půjčovat, aby jim nehrozily existenční problémy. Špatné kontroly nad sazbou LIBOR ale v té době využívali i někteří obchodníci a další zaměstnanci bank k manipulacím se sazbami pro vlastní účely.

Doposud nejvyšší pokutou 1,47 miliardy eur potrestala Evropská komise v antimonopolním případě koncem loňského roku skupinu sedmi podniků kvůli kartelu na poli katodových zářivek. Komise může podnikům v případě porušování pravidel hospodářské soutěže vyměřit pokutu až ve výši deseti procent jejich ročních tržeb. Ty se u velkých bank pohybují v řádu desítek miliard eur.