Evropská komise dnes výrazně zhoršila výhled české ekonomiky. Letos podle ní vzroste o 1,8 procenta. Na jaře čekala dvouprocentní navýšení. Příští rok Brusel očekává navýšení jen o 0,7 procenta, zatímco na jaře to byla 2,9 procenta. V obou případech jde o horší čísla, než s jakými zatím pracuje české ministerstvo financí.

Ministerstvo v poslední prognóze z konce října počítá s tím, že letos hospodářství stoupne o 2,1 procenta a příští rok o jedno procento. Jenže ministr financí Miroslav Kalousek už při prezentaci odhadu varoval, že se obává, že v lednu jeho úřad přijde s výrazně horšími čísly.

Stejně tak před několika dny zhoršila ekonomický výhled i Česká národní banka. Ta v nové prognóze odhadla růstu tuzemské ekonomiky pro příští rok na 1,2 procenta z předchozích 2,2 procenta. Pro letošní rok centrální banka zhoršila odhad růstu HDP na dvě procenta z předchozích 2,1 procenta.

Vývoj v Německu je klíčový

Klíčový pro vývoj v České republice, která je silně proexportní ekonomikou, je vývoj v sousedním Německu a obecně v celé eurozóně. Proto je prognóza Evropské komise pro ČR podle hlavního ekonoma Davida Marka pesimističtější než odhady ministerstva financí a ČNB. „Zatímco Evropská komise počítá s růstem eurozóny pouze o 0,5 procenta, MF předpokládá jednoprocentní růst, ČNB 1,4 procenta,“ uvedl Marek.

Nové výhledy Evropské komise jsou přitom podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška odrazem doby a promítá se do nich obrovská nejistota, která teď ohledně vývoje ekonomiky panuje.

„Řada soukromých institucí reaguje na situaci vytvářením základních a alternativních prognóz. Centrální instituce, od nichž se očekává jedno číslo a nikoliv tabulka podmíněná různými předpoklady, mají tendenci prezentovat své odhady spíš konzervativně. Výsledkem je tedy situace, kdy má většina soukromých institucí v základním scénáři výhled pro příští rok mírně lepší než Evropská komise, ale alternativní scénáře mnohdy výrazně dramatičtější,“ upozornil.

Alternativní scénář přitom vypracovala i ČNB. Ten počítá se zpomalením růstu eurozóny téměř k nule a s pomalejším posilování kurzu koruny. V takovém případě by tuzemská ekonomika v roce 2012 podle ČNB dokonce klesla o 0,4 procenta.

Německá ekonomika by podle EK měla letos narůst o 2,9 procenta, po čemž by mělo v roce 2012 následovat citelné zpomalení na 0,8 procenta. Celá eurozóna na tom bude podle Bruselu ještě o něco hůře. Blok tvořený 17 unijními státy by měl letos vzrůst o 1,5 procent a příští rok o 0,5 procenta.

Komise očekává, že roční inflace v ČR letos dosáhne 1,8 procenta. Příští rok by měla narůst na 2,7 procenta a v roce 2013 klesnout na 1,6 procenta.

Dluh Česka podle komise naroste z letošní výše 39,9 procenta HDP na 41,9 procenta HDP v roce 2012 a na 44 procent HDP v roce 2013.

Nezaměstnanost by mělo po letošním očekávaném výsledku 6,8 procenta příští rok stoupnout na sedm procent, aby pak v následujícím roce opět mírně poklesla na 6,7 procenta.

EK výrazně zhoršila výhled vývoje evropské ekonomiky

Evropská komise dnes citelně zhoršila výhled evropské ekonomiky na letošní a zejména na příští rok. Na konci letošního roku hospodářský růst v podstatě zastaví. Za celý letošní rok ekonomika díky dobrým výsledkům z prvních měsíců vzroste v EU o 1,6 procenta a v eurozóně o 1,5 procenta. V příštím roce ale zpomalí na 0,6 procenta v EU a 0,5 procenta v eurozóně. I to však ale jen za předpokladu, že se situace v eurozóně a na trzích ještě dál nezhorší. Riziko, že se tak stane, přitom existuje.

V jarní prognóze komise pro letošek čekala růst hospodářství ve výši 1,8 procenta v EU a 1,6 procenta v unijních státech platících eurem. Pro příští rok odhadovala navýšení HDP v EU o 1,9 procenta a v eurozóně o 1,8 procenta.

Od té doby se ale situace změnila. Eurozóna se topí v dluhové krizi, finančních trhů se zmocnila nejistota a zhoršily se i podmínky u dalších klíčových hráčů světové ekonomiky.

„Výhled evropské ekonomiky se obrátil k horšímu. Ostře se zhoršující důvěra a zesílení finančních zmatků ovlivňují investice i poptávku, zatímco naléhavá fiskální konsolidace doléhá na domácí poptávku a oslabující globální ekonomického prostředí drží zpět vývozy,“ uvedla komise hned na úvod prognózy.

Růst ekonomiky bude v poslední kvartálu letoška mezičtvrtletně nulový. „Vzhledem k postupnému návratu důvěry a odstraňování vnějších překážek se očekává, že mezičtvrtletní růst HDP se bude mírně zvyšovat o zhruba 0,4 procenta v EU i v eurozóně do čtvrtého čtvrtletí 2012,“ píše se v prognóze.

Rozdíly mezi státy

Mezi státy budou podle Bruselu poměrně výrazné rozdíly, i když očekávanému zpomalení neunikne podle něj nikdo. Například růst Francie, druhé největší ekonomiky eurozóny, se prý na konci roku dostane do červených čísel, přičemž návrat k růstu se čeká ve druhé půlce tohot příštího. Dvě čtvrtletí kolem konce roku bude v červených číslech i Itálie, které se snaží za každou cenu odvrátit ponoření do dluhových potíží, jaké před časem zachvátily Řecko.

Z celoročního pohledu by příští rok měly mít největší růst pobaltské země – Estonsko (3,2 procenta) a Litva (3,4 procenta). V Řecku by hospodářství příští rok mělo naopak poklesnout o 2,8 procenta po letošním propadu o 5,5 procenta, v Portugalsku o tři procenta (letos –1,9 procenta). Německo příští rok čeká podle komise růst o 0,8 procent (letos 2,9 procenta), Francii 0,6 procenta (letos 1,6 procenta), Itálii 0,1 procenta (letos 0,5 procenta) a Británii 0,6 procenta (letos 0,7 procenta).